Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2572/08

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Vladimíra Kůrky a soudkyně Michaely Židlické v právní věci stěžovatele M. N., zastoupeného Mgr. Jitkou Hronovou, advokátkou se sídlem Husova 46, Jihlava, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -19 ze dne 1. 9. 2008 a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočky v Táboře, č. j. -9 ze dne 22. 7. 2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 14. 10. 2008 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), doplněný přípisem z 1. 12. 2008, jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočky v Táboře (dále jen "krajský soud"), č. j. -9 ze dne 22. 7. 2008, jímž byl zamítnut jeho návrh na povolení obnovy řízení v trestní věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. , a usnesení Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud") č. j. -19 ze dne 1. 9. 2008, kterým byla jeho stížnost proti usnesení krajského soudu jako nedůvodná zamítnuta.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že v důsledku nepovolení obnovy řízení bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces ve smyslu d, neboť mu bylo znemožněno domáhat se stanoveným postupem svého práva u nestranného a nezávislého soudu. Stěžovatel uvedl, že obecné soudy nevěnovaly v řízení ve věci sp. zn. dostatečnou pozornost otázce rozdělení kompetencí obou jednatelů. Stěžovatel obstarával pouze záležitosti související s dopravou, nemohl být proto odsouzen za jednání, jež souviselo s obchodní činností společnosti. Za těchto okolností měly obecné soudy obnovu řízení povolit a jelikož tak neučinily, nezbylo stěžovateli než se za účelem ochrany svých práv obrátit na Ústavní soud.

II.

Ústavní stížnost byla podána včas, byla přípustná a splňovala veškeré formální i obsahové náležitosti stanovené , bylo tedy možné přistoupit k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí. Poté, co tak Ústavní soud učinil, shledal, že ústavní stížnost není důvodná.

Krajský soud v odůvodnění usnesení č. j. -9 ze dne 22. 7. 2008 konstatoval, že se ze strany stěžovatele jednalo o opakovaný návrh, neboť tento založil svou argumentaci na shodných důvodech jako v předchozím návrhu na povolení obnovy řízení, který byl zamítnut usnesením č. j. -42 ze dne 11. 12. 2007. Vrchní soud se v usnesení č. j. -19 ze dne 1. 9. 2008 s tímto hodnocením ztotožnil.

Ze spisu krajského soudu sp. zn. a Nt 161/2008 Ústavní soud zjistil, že stěžovatel v návrhu na povolení obnovy řízení ze dne 28. 4. 2008, evidovaném pod sp. zn. , skutečně vznesl tytéž námitky, s nimiž se již obecné soudy vypořádaly v řízení vedeném pod sp. zn. . Ústavní soud v této souvislosti rovněž podotýká, že usnesení krajského soudu č. j. -42 ze dne 11. 12. 2007, jímž byl zamítnut předchozí návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení, a na něj navazující usnesení vrchního soudu č. j. -52 ze dne 28. 1. 2008 přezkoumal v rámci řízení o ústavní stížnosti, kterou následně usnesením

sp. zn.

ze dne 3. 6. 2008 jako zjevně neopodstatněnou odmítl. Dovodily-li obecné soudy za těchto okolností, že v projednávané věci nebyly splněny podmínky pro povolení obnovy řízení ve smyslu § 278 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, neboť podání stěžovatele bylo toliko opakováním jeho předchozího návrhu, nelze takovému závěru zhola nic vytknout.

Jelikož Ústavní soud nezjistil nic, co by svědčilo o porušení ústavně zaručených práv stěžovatele, odmítl ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou dle .

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. února 2009

Vlasta Formánková

předsedkyně senátu