Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1360/08

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou ve věci stěžovatelky VP INVEST, s. r. o., Zelené Předměstí, S. K. Neumanna 2489, Pardubice, právně zastoupené JUDr. Marcelou Kislingerovou, Sladkovského 767, Pardubice, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 12. 2007 č. j. -32 a rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 2. 4. 2008 č. j. -67, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 2. 6. 2008 doručen faxový návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), který byl dne 4. 6. 2008 doplněn listinnou formou. Prostřednictvím tohoto návrhu se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozsudků obecných soudů.

V soudním řízení brojil žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu v Novém Bydžově ze dne 2. 5. 2007 č. j. D/025/07/MK, dle něhož se měl dopustit přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu tím, že při řízení automobilu překročil maximální povolenou rychlost o 13 resp. 10 km/h. Obecné soudy dospěly k závěru, že pro orgány veřejné správy je určující změření rychlosti vozidla policií či obecní policií. Měření provedené soukromým subjektem v procesu dokazování dle jejich názoru využít nelze.

V předmětné ústavní stížnosti brojí stěžovatelka proti té skutečnosti, že ač jí byla udělena Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví autorizace k výkonu úředního měření v oboru měření rychlosti silničních vozidel, nebyl výsledek jejího měření v dotčeném soudním řízení považován za relevantní důkaz. Stěžovatelka je podnikatelským subjektem, přičemž obecnými soudy provedený výklad zákona ji přímo ohrožuje na existenci. Obce i obecní policie, které uzavřely se stěžovatelkou smlouvu o pořizování důkazu o rychlosti vozidel jedoucích po pozemních komunikacích úředním měřením, tyto smlouvy vypovídají a stěžovatelka tak ztrácí možnost svého podnikatelského uplatnění. Současně s tím dochází též k poškozování jejího dobrého jména.

II.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené .

Ustanovení ve spojení s stanovuje, že ústavní stížnost jsou oprávněny podat fyzické nebo právnické osoby podle písm. d) y ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byly účastníky, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno jejich základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. vymezuje okruh osob oprávněných k podání ústavní stížnosti tak, že ústavní stížnost může podat pouze osoba, jež byla účastníkem řízení. Z uplatnění ústavní stížnosti jsou tak vyloučeny všechny jiné subjekty.

Stěžovatelem nemůže být osoba, která účastníkem řízení před orgánem veřejné moci nebyla, a to ani v tom případě, že se sama za účastníka považuje a případně se cítí dotčena rozhodnutím orgánu veřejné moci. Nezbytnou podmínkou tedy je, aby taková osoba byla účastníkem původního řízení, a aby jako účastník rovněž vystupovala a jako s účastníkem s ní bylo jednáno (usnesení

sp. zn.

, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 6, Praha, C. H. Beck, 1997, str. 593 a násl.).

Jak je z výše uvedeného zřejmé, stěžovatelka v předmětném řízení vystupovala toliko jako subjekt, který účastníkovi řízení, tj. krajskému úřadu, poskytl podklady o provedeném odborném měření rychlosti vozidel na území obce a nelze jej tak považovat za účastníka řízení, kterým byl žalobce a příslušný krajský úřad.

Ústavnímu soudu tak nezbylo, než předmětnou ústavní stížnost dle ustanovení odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. listopadu 2008

Michaela Židlická

soudce zpravodaj