Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 137/96

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele České republiky - VS, zastoupené V.ú., pro právní zastupování, proti O.ú. M. - Okresní pozemkový úřad a Krajskému soudu v Praze, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění :

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu ČR dne 16. 5. 1996, označeným jako "ústavní stížnost" proti rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu M., ze dne 23. srpna 1994, čj. PÚ 4303/93-1083/XII A, a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. března 1996, čj. -22, domáhá se stěžovatel zrušení citovaných rozhodnutí, neboť těmito rozhodnutími i řízeními, jež jim předcházela, měla být dle jejich názoru porušena ústavně zaručená práva a svobody stěžovatele dle a , 2d.

Svou ústavní stížnost stěžovatel odůvodňuje tím, že v napadeném rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu M., bylo rozhodnuto o nabytí vlastnického práva ze současného vlastníka Federálního ministerstva NO na osobu oprávněnou dle ustanovení , o úpravě vztahů vlastnických k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění, na pana I. H., a to u nemovitostí dále specifikovaných. Stěžovatel pak dále uvádí, že v citovaném rozhodnutí s ním nebylo jednáno jako s účastníkem předmětného správního řízení, kdy za účastníka byl nesprávně považován V.Ú. L., který nemá právní subjektivitu. Proti takto naznačenému postupu podal stěžovatel odvolání ke Krajskému soudu v Praze, který však usnesením návrh odmítl s odůvodněním, že stěžovatel není subjektem, který by byl oprávněn k takovémuto podání. Takovýmto subjektem, dle názoru krajského soudu, je pouze Ministerstvo obrany České republiky v zastoupení České republiky.

S ohledem na povahu ústavní stížnosti zkoumal Ústavní soud zejména otázku, zda stěžovatel je osobou oprávněnou k podání ústavní stížnosti.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d)y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y [ ]. Účastníkem řízení o ústavní stížnosti je pak stěžovatel a státní orgán, nebo i jiné orgány veřejné moci, proti jehož zásahu ústavní stížnost směřuje. Zákon , o Ústavním soudu, v citovaném ustanovení , taxativně vymezuje rozsah oprávněných osob k podání ústavní stížnosti. Takovouto osobou je fyzická nebo právnická osoba, která byla účastníkem řízení před orgánem veřejné moci, jehož rozhodnutí se jí má dotýkat. Stěžovatelem tedy nemůže být osoba, která účastníkem řízení před orgánem veřejné moci nebyla, a to ani v tom případě, že se sama za takovéhoto účastníka považuje, a případně se cítí dotčena takovýmto rozhodnutím orgánu veřejné moci. Nezbytnou podmínkou tedy je, aby takováto osoba byla účastníkem původního řízení a jako účastník rovněž vystupovala a jako s účastníkem s touto bylo jednáno. Stěžovatel, v tomto případě Česká republika - VS zastoupená V.ú. pro zastupování, byť ve své ústavní stížnosti tvrdí, že v původním řízení vedeném před O.ú. - pozemkovým úřadem v M., měla být účastníkem řízení a že s ní jako takovou jednáno nebylo, nebyla účastníkem tohoto řízení, a proto není ani oprávněnou osobou k podání ústavní stížnosti.

Ústavní stížnost je podána tedy osobou zjevně neoprávněnou, a proto nezbylo než ve smyslu ust. rozhodnout, jak z výroku tohoto rozhodnutí je patrno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 22. 10. 1996