Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1952/08

Ústavní soud rozhodl dne 11. září 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatelky České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2, Územní pracoviště České Budějovice, Prokišova 1202/5, 371 03 České Budějovice, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. května 2008 č. j. -75 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. ledna 2008 č. j. -55, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností navrhovatelka napadla rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. května 2008 č. j. -75 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. ledna 2008 č. j. -55. Těmito rozhodnutími byla zavázána k povinnosti zaplatit ve výroku citovaného rozsudku nalézacího soudu označenou částku, kterou jí žalobce (takto vedlejší účastník v řízení před Ústavním soudem) uhradil na základě neplatné kupní smlouvy vztahující se k přesně specifikovanému pozemku. Neplatnost této smlouvy dovodily obecné soudy coby přímý důsledek nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

, tedy na základě toho, že žalobce takto "kupoval" nemovitost, ve vztahu k níž již předtím nabyl vlastnického práva ex lege, resp. navrhovatelka "prodávala" nemovitost, k níž jí nesvědčilo vlastnické právo.

Napadenými rozhodnutími obecných soudů se navrhovatelka cítí být dotčena ve svých ústavně zaručených základních právech zakotvených v d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a spatřuje v nich rovněž porušení y ČR. Ve svých stížnostních bodech podrobuje rozsáhlé kritice závěry, které byly obecnými soudy vyvozeny z citovaného nálezu Ústavního soudu, pročež se domáhá, aby Ústavní soud v záhlaví označená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poté, co posoudil námitky navrhovatelky, dospěl Ústavní soud k závěru, že nelze souhlasit s jejím tvrzením, dle něhož obecné soudy interpretovaly relevantní rámec jednoduchého práva dopadající na předmětnou věc v rozporu s jejími shora označenými ústavně zaručenými základními právy. Konsekvence, jež vyvodily z nálezu

sp. zn.

, jsou totiž naprosto adekvátní. Pro obecnou dostupnost uvedeného nálezu, s nímž jsou rozhodovací důvody napadených rozhodnutí ve shodě, postačí na jeho obsah odkázat. Pouze na okraj Ústavní soud připomíná, že právě pro specifika tehdy rozhodované věci z pohledu normativní konstelace v předmětném nálezu kromě vyložení dalších rozhodovacích důvodů závěrem konstatoval, že "lze tedy přisvědčit názoru navrhovatele, že zrušením části druhé čl. II. se obnoví stav založený ustanoveními , a ObčZ".

V návaznosti na to, že prakticky veškeré námitky navrhovatelky byly předmětem posouzení Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

, v níž byla rovněž navrhovatelem, v nynějším případě rozhodující senát odkazuje na odůvodnění usnesení ze dne 20. listopadu 2007

sp. zn.

, s jehož obsahem se ztotožňuje. Předmětný pozemek vedlejší účastník nabyl ex lege a z toho důvodu, mají-li být v těchto intencích pojaté úvahy konzistentní, i žalobě na plnění z neplatné smlouvy bylo následně vyhověno zcela důvodně. Řečeno poněkud jiným způsobem, právní závěry plynoucí z nálezu

sp. zn.

takto ohledně právních úvah předurčují rovněž výsledek předmětného řízení o žalobě na plnění (srov. obdobně kupř. i usnesení

sp. zn.

,

,

,

,

).

Pro uvedené shledal Ústavní soud návrh zjevně neopodstatněným a proto jej mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. září 2008

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu