Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 776/08

Ústavní soud rozhodl dne 17. dubna 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci ústavní stížnosti Mgr. Jiřího Nevřely, soudního exekutora exekutorského úřadu Praha-východ, se sídlem Karlovarská 3/195, 163 00 Praha 6, zastoupeného Mgr. Romanem Fojtáškem, advokátem se sídlem Vinohradská 6, 120 00 Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. prosince 2007 č. j. -28, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Formálně bezvadným návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatel napadl v záhlaví označené usnesení Městského soudu v Praze, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. července 2007 č. j. -18 ve výroku II. o úhradě nákladů exekuce. Tímto usnesením obvodní soud podle zastavil exekuci nařízenou na majetek povinného v důsledku toho, že se exekutorovi (stěžovateli) nepodařilo dohledat exekučně postižitelný majetek povinného. Zmíněným výrokem II. potom rozhodl, že povinný je povinen zaplatit stěžovateli náklady exekuce ve výši 5.591,81 Kč a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Těmito rozhodnutími obecných soudů se stěžovatel cítí být dotčen v základních právech plynoucích z , , odst. 4, d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Porušení předmětných práv, jakož i kautely zakotvené v y ČR, jež je v ústavní stížnosti podrobně argumentačně rozvedeno, a to rovněž v konfrontaci s rozhodovacími důvody obsaženými ve stanovisku pléna sp. zn. ze dne 12. září 2006, spatřuje stručně shrnuto v tom, že se mu nedostalo spravedlivé odměny, když nemělo být zohledněno kritérium procesního (ne)zavinění oprávněného, přičemž došlo k založení nerovnosti mezi jím jako (soukromým) exekutorem a soudci provádějícími výkon rozhodnutí. V intencích označeného stanoviska oponoval potom též tomu, že by oprávněná v daném případě respektovala požadavek náležité opatrnosti a uvážlivosti, kterýžto argument podložil jednak tvrzením, že oprávněná návrh podala, aniž "prověřila jakékoli alespoň základní informace o povinné (např. ověření, zda-li se povinná vůbec fakticky zdržuje na adrese svého sídla nebo zda-li vůbec vyvíjí nějakou činnost)", jednak též i výtkou, dle níž "nevyužila ani žádného procesního prostředku, které jí právní řád dává k dispozici k ověření bonity povinné - např. prohlášení o majetku dle ustanovení a násl. ". V důsledku takto formulovaných námitek se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud shora označené usnesení Městského soudu v Praze nálezem zrušil.

Dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný.

Poté, co posoudil námitky stěžovatelem předložené, dospěl Ústavní soud k závěru, že nelze přisvědčit jeho názoru o tom, že by obecné soudy interpretovaly relevantní rámec jednoduchého práva dopadající na předmětnou věc v rozporu s jeho ústavně zaručenými základními právy. K meritu polemicky stěžovatelem nahlížené problematiky potom shodně jako Městský soud v Praze odkazuje na stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 12. září 2006, jímž je senát při své rozhodovací činnosti a tedy i v tomto případě vázán. Jelikož jeho obsah je stěžovateli znám, postačí na argumentaci v něm obsaženou odkázat.

Ve vztahu k dalším konkrétním výhradám stěžovatele, jimiž odůvodňuje své tvrzení o tom, že oprávněná v dané exekuční věci nerespektovala požadavek náležité opatrnosti a uvážlivosti, Ústavní soud - aniž by jakkoli posuzoval, zda by vůbec disponovaly potencí být relevantním argumentem, což je především kompetencí (výkladu) soudů obecných - dodává, že předmětem jeho úsudku být a priori nemohly, jelikož stěžovatel netvrdil (a ani nedoložil), že lege artis na tyto jím uváděné aspekty oprávněnou upozornil, resp. ji vedl k tomu, aby v mezích jejich obsahu konala. Za takto obecně formulovaného tvrzení tohoto stížnostního bodu jim však nutno upřít důvodnost (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 23. srpna 2007). Jakkoli opakovaně ve své dosavadní judikatuře Ústavní soud výslovně zdůraznil, že při posuzování ústavnosti postupu orgánů veřejné moci je vázán pouze petitem návrhu a nikoliv již jeho odůvodněním, čímž se otevírá možnost ústavněprávního přezkumu i z jiných hledisek, než v ústavní stížnosti předestřených (kupř.

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

,

a další), z uvedeného neplyne závěr, dle něhož navrhovatele v řízení o ústavní stížnosti nezatěžuje břemeno tvrzení (srov. nálezy ve věcech

sp. zn.

per analogiam,

sp. zn.

,

).

Na základě těchto důvodů byl návrh stěžovatele posouzen jako zjevně neopodstatněný, čímž byl naplněn důvod jeho odmítnutí podle , ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 17. dubna 2008

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu