Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3237/07

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti Mgr. Martina Svobody, soudního exekutora, se sídlem Teplice, Husitská 692/3, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Svobodou, advokátem se sídlem Teplice, Husitská 692/3, směřující proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 7. 2007 ve věci sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svým návrhem napadá rubrikované soudní rozhodnutí, jímž mělo být porušeno jeho právo na spravedlivý proces dle d (dále jen " "); taktéž měl být porušen , a y.

Okresní soud v Teplicích usnesením ze dne 24. 4. 2007 ve věci, sp. zn. , zastavil exekuci prováděnou stěžovatelem dle , přičemž bylo uloženo povinnému uhradit stěžovateli náklady exekuce ve výši 7.735,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí se stěžovatel odvolal a domáhal se toho, aby uvedenou částku byl povinen uhradit oprávněný. Krajský soud v Ústí nad Labem rubrikovaným usnesením napadené rozhodnutí okresního soudu potvrdil.

Stěžovatel odvolacímu soudu vytýká vadnou interpretaci aplikovaných zákonných ustanovení. Poukazuje na zásadu úplatnosti výkonu exekuční činnosti, jak měla být vyslovena v nálezech Ústavního soudu ve věci,

sp. zn.

a

, a v návaznosti na to na exekučního řádu s tím, že náklady exekuce jsou upraveny v hlavě VI., a tak je pro určení nákladů exekuce a jejich náhrady vyloučeno subsidiární použití hlavy třetí (míněno zřejmě části třetí hlavy třetí) . Náhradu nákladů exekuce nelze dle názoru stěžovatele uložit jiné osobě než oprávněnému, uložení náhrady nákladů exekuce majetkově nedostatečnému povinnému je podle stěžovatele v rozporu se zmíněnou zásadou úplatnosti. Stěžovatel srovnává postavení soudního exekutora a notáře v dědickém řízení, upozorňuje na specifické postavení exekutora, který není běžným podnikatelem, protože nemá smluvní volnost. Podle stěžovatele není důvod, pro který by měl exekutor nést riziko vymáhání pohledávek proti osobám, u nichž je již od počátku řízení zřejmé, že splnění povinnosti uložené exekučním titulem je u nich velmi nepravděpodobné. Stěžovatel navíc připomíná, že v daném případě, vzhledem k poměrům povinného, kdy byl důvod pro osvobození od soudních poplatků, nebylo možno na základě analogické aplikace uložit mu povinnost k náhradě nákladů řízení.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Posuzovaná ústavní stížnost představuje obsahovou a argumentační obdobu stěžovatelova podání ve věci

sp. zn.

, o němž Ústavní soud rozhodl usnesením ze dne 6. 12. 2007. Uvedené rozhodnutí přitom navazuje na další obdobná podání stěžovatele, o nichž již Ústavní soud rozhodl usneseními ze dne 13. 9. 2007 ve věci

sp. zn.

, 17. 10. 2007 ve věci

sp. zn.

, 10. 9. 2007 ve věci

sp. zn.

, 2. 10. 2007 ve věci

sp. zn.

, 17. 10. 2007 ve věci

sp. zn.

, 2. 10. 2007 ve věci

sp. zn.

, a 6. 12. 2007 ve věci

sp. zn.

.

Vzhledem ke skutečnosti, že projednávaná ústavní stížnost nejde argumentačně nad rámec stěžovatelových podání, o nichž Ústavní soud již výše uvedenými usneseními rozhodl, nadto ve věci již předtím judikaturou Ústavního soudu vyřešené, odkazuje Ústavní soud na tomto místě toliko na odůvodnění těchto svých usnesení.

Pouze na okraj Ústavní soud poznamenává, že podávání ústavních stížností stěžovatele i v době, kdy stěžovateli byla již doručena rozhodnutí Ústavního soudu v obsahově totožných věcech, by mohlo dle názoru Ústavního soudu nést znaky zneužití práva.

Z výše uvedených důvodů proto Ústavní soud návrh jako zjevně neopodstatněný ve smyslu , o Ústavním soudu, mimo ústní jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. února 2008

Jiří Nykodým

předseda senátu