Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3141/07

Ústavní soud rozhodl dne 31. ledna 208 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Jana Musila, ve věci navrhovatele SYSTEMOTRONIC, s. r. o. se sídlem Brno, Hybešova 38, zastoupeného JUDr. Liborem Konečným, advokátem, advokátní kancelář se sídlem v Brně, Ptašinského 4, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2007 č. j. -56, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozsudku, jímž Nejvyšší správní soud nevyhověl jeho kasační stížnosti, směřující proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 16. 8. 2006 č. j. -31. Uvedl, že svou stížností brojil proti výkladu pojmu obchodního institutu vkladu, jak byl interpretován označeným soudem i příslušnými finančními úřady, jimiž byl zavázán k zaplacení daně z převodu nemovitostí, ačkoliv dle jeho přesvědčení měl být od placení osvobozen v souladu s , ve znění platném do 31. 5. 2001, jestliže nemovitosti vložil do obchodní společnosti. Dále poukázal na dobu, v níž k převodu nemovitostí došlo, na judikaturu Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu, vztahující se k výkladu či srozumitelnosti právních ustanovení, a vyslovil přesvědčení, že stížností napadené rozhodnutí je v rozporu s d.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku zásah do práv, jichž se navrhovatel dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší správní soud se ve svém rozhodnutí, kterým kasační stížnost stěžovatele zamítl, vypořádal se všemi uplatněnými námitkami. Pokud jde o tu, která je shodná s námitkou obsaženou v ústavní stížnosti a směřuje proti výkladu ustanovení , ve znění před novelou provedenou - zda se vkladem do obchodní společnosti, který je dle výše citovaného ustanovení osvobozen od daně z převodu nemovitostí, rozumí pouze vklad do základního jmění či jakýkoliv vklad (v předmětné věci do rezervního fondu), pak na výklad obsažený v odůvodnění rozsudku správního soudu lze zcela odkázat. Nutno dodat, že z obsahu konstatovaných skutečností bylo zjištěno, že stěžovatel, jako vlastník a vkladatel nemovitostí do obchodní společnosti, z celkové hodnoty nepeněžitého vkladu započetl na svůj vklad jako společníka do základního kapitálu, ze zjištěné hodnoty převáděných nemovitostí ve výši 37.500.000,- Kč, pouze částku 400.000,- Kč (tedy částku, která nepodléhala dani z převodu nemovitostí), přičemž do rezervního fondu společnosti bylo zaúčtováno 37.100.000,- Kč. Proto s ohledem na výše citovaného zákona o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění platném do 31. 5. 2001, se osvobození od daně z převodu nemovitostí na vklad do rezervního fondu společnosti v částce 37.100.000,- Kč nevztahovalo. Také pokud jde o vymezení pojmu "základní jmění", Nejvyšší správní soud opodstatněně odkázal na ustanovení a obchodního zákoníku, současně lze uvedené doplnit odkazem na téhož právního předpisu, kde je vymezen pojem a tvorba rezervního fondu.

Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. ledna 2008

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu