Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3301/07

Ústavní soud rozhodl dne 10. ledna 2008 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. M., právně zastoupeného Mgr. Pavlem Jakimem, advokátem AK se sídlem Velké náměstí 119, 397 01 Písek, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 10. 2007 č. j. -99, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 28. 12. 2007 a která byla doplněna podáním Ústavnímu soudu doručeným dne 31. 12. 2007, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 10. 2007 č. j. -99, a to pro porušení článku 2 odst. 3 a článku 4y ČR, a dále článku 2 odst. 2 a článku 36 odst. 1d.

II.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že ústavní stížností napadeným rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 10. 2007 č. j. -99 byla zamítnuta správní žaloba stěžovatele směřující proti rozhodnutí žalovaného Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 27. 9. 2004 č. j. 4721/150/2004.

III.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou v České republice vybudovány na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných procesních norem.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (ust. ), pokud nejsou dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ust. .

Podle ust. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

V souladu s ust. je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (ust. zák. o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (ust. zák. o Ústavním soudu).

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 10. 2007 č. j. -99 obsahuje poučení, že "proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně z důvodů podle ust. prostřednictvím soudu podepsaného".

Dotazem u Krajského soudu v Českých Budějovicích Ústavní soud zjistil, že proti ústavní stížností napadenému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 10. 2007 č. j. -99 podal stěžovatel v souladu s poučením poskytnutým v tomto rozsudku kasační stížnost. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 20. 12. 2007 č. j. -115 řízení o kasační stížnosti pro nezaplacení soudního poplatku zastavil.

Podmínkou, která musí být v zásadě splněna ještě před podáním ústavní stížnosti podle ust. , je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje. Vyčerpáním všech procesních prostředků, jež zákon k ochraně práva poskytuje, není přitom jejich pouhé uplatnění, ale až rozhodnutí příslušného orgánu ve věci (srov. Filip, Holländer, Šimíček: , komentář, C. H. Beck, 2001, str. 330, shodně rovněž usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

a

sp. zn.

).

Tím, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek, v důsledku čehož Krajský soud v Českých Budějovicích řízení o kasační stížnosti zastavil, dopustil se stěžovatel procesního pochybení, které zabránilo tomu, aby se Nejvyšší správní soud kasační stížností stěžovatele meritorně zabýval. Stěžovatel tak vlastním jednáním tento opravný prostředek, který mu zákon k ochraně jeho práva poskytoval, (řádně) nevyčerpal.

Nevyčerpání procesního prostředku, který jinak zákon k ochraně práva poskytuje (v daném případě kasační stížnosti) zakládá z hlediska zákonných podmínek nepřípustnost ústavní stížnosti (ust. ).

Protože stěžovatel (řádně) nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (ust. § 72 odst. 3 zák. o Ústavním soudu), posoudil Ústavní soud podaný návrh jako nepřípustný.

V souladu s ust. soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Při shrnutí výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle ust. odmítl jako nepřípustnou, neboť neshledal důvod k postupu podle ust. cit. zák.

Pro úplnost Ústavní soud dodává, že i kdyby řízení o kasační stížnosti stěžovatele nebylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno, byl by Ústavní soud ze stejného důvodu nucen ústavní stížnost stěžovatele odmítnout, neboť paralelně s řízením o ústavní stížnosti by probíhalo řízení o kasační stížnosti u Nejvyššího správního soudu, v jehož rámci by se stěžovatel mohl domáhat ochrany (i) svých ústavně zaručených práv a svobod, a proto by bylo v rozporu s výše popsaným principem subsidiarity, jakož i v rozporu s principem minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci (zde správních soudů), aby Ústavní soud do doby, než toto řízení bude ukončeno, ve věci (paralelně) rozhodoval.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. ledna 2008

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj