Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2805/07

Ústavní soud rozhodl dne 28. listopadu 2007 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele Bc. L. R., zastoupeného Mgr. Kateřinou Navrátilovou, advokátkou, advokátní kancelář se sídlem v Brně, Rooseveltova 6/8, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu v Brně ze dne 17. 8. 2007 sp. zn. , rozsudkům Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 10. 2005 sp. zn. a Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 4. 2005 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v d. Uvedl, že se domáhal ochrany osobnosti formou omluvného dopisu a náhrady nemajetkové újmy, kterou utrpěl při dopravní nehodě zaviněné žalovanou. Soud I. stupně tuto žalobu zamítl s tím, že neprokázal příčinnou souvislost mezi postižením krční páteře a dopravní nehodou, soud II. stupně po výslechu svědkyně jeho rozhodnutí potvrdil, a to aniž vyslechl účastníky. Proto stěžovatel podal dovolání k Nejvyššímu soudu, který je dle ustanovení věty první a (jako nepřípustné) odmítl.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný procesní prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Pokud je návrh podán po lhůtě k tomu stanovené, je dán důvod k jeho odmítnutí [ , odst. 3 a 4, , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud opodstatněně dovolání, opírající se o , a odst. 3 , odmítl jako nepřípustné, když žalobce, nyní stěžovatel, touto cestou namítal nesprávný postup soudu při zjišťování skutkového stavu – tj. že neprovedl navržené důkazy o okolnostech rozhodných pro posouzení věci. Takový dovolací důvod [dle ] však nebyl založen splněním předpokladů uvedených v a odst. 3 , tedy tvrzením, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Dovolací soud své rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem vyložil a na jeho odůvodnění lze v dalším odkázat. Lze ještě dodat, že stěžovatel v ústavní stížnosti ani proti rozhodnutí o dovolání nic, co konkrétně považoval za nesprávné, neuvedl.

Poněvadž stěžovatel návrh směřující proti rozsudkům soudu I. a II. stupně podal až poté, co mu bylo doručeno rozhodnutí Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podaného mimořádného opravného prostředku (dne 26. 10. 2007), přičemž nešlo o odmítnutí na základě „jeho uvážení“, jde o podání učiněné nepochybně po lhůtě k tomu stanovené, když k doručení rozsudku Vrchního soudu v Olomouci došlo již 9. 12. 2005 - počátek běhu lhůty k podání ústavní stížnosti nelze odvíjet od doručení rozhodnutí o prostředku, který byl nepřípustným, tj. v daném případě od rozhodnutí o dovolání ze dne 17. 8. 2007.

S ohledem na uvedená zjištění a výše citovaná ustanovení bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. listopadu 2007

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu