Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 461/07

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické - ze dne 14. listopadu 2007

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. D. proti výroku II. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2006 č. j. -41, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit stěžovateli pouze náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku.

I. Výrokem II. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2006 č. j. -41 bylo nerespektováním článku 2 odst. 2 d porušeno základní právo stěžovatele garantované článkem 36 odst. 1 a 2 d. II. Tento výrok se proto ruší.

Odůvodnění

1. Ve své včas podané ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá zrušení výroku II. v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze s odůvodněním, že jím nebyl respektován článek 2 odst. 2 d (dále jen " "), čímž bylo dotčeno jeho základní právo garantované článkem 36 odst. 1 y.

2. Z podané ústavní stížnosti a z vyžádaného spisu Městského soudu v Praze sp. zn. zjistil Ústavní soud, že předmětná ústavní stížnost se jak po obsahové a argumentační stránce, tak pokud jde o okruh účastníků řízení a osobu právního zástupce stěžovatele shoduje se stěžovatelovými návrhy, o nichž Ústavní soud rozhodl nálezem

sp. zn.

ze dne 20. 9. 2007 (N 146/46 SbNU 435), nálezem

sp. zn.

ze dne 10. 7. 2007 (N 109/46 SbNU 3), nálezem

sp. zn.

ze dne 7. 6. 2007 (N 94/45 SbNU 343), nálezem

sp. zn.

ze dne 7. 8. 2007 (N 123/46 SbNU 163), nálezem

sp. zn.

ze dne 2. 8. 2007 (N 120/46 SbNU 133), nálezem

sp. zn.

ze dne 26. 7. 2007 (N 118/46 SbNU 117) a nálezem

sp. zn.

ze dne 16. 10. 2007 (N 163/47 SbNU 161). Ústavní soud proto považuje za nadbytečné reprodukovat skutkové a právní okolnosti projednávané věci.

3. Protože od ústního jednání nebylo možno očekávat další objasnění věci a protože účastníci s tímto postupem souhlasili, Ústavní soud od konání ústního jednání ve věci podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, upustil.

4. Ústavní stížnost byla shledána opodstatněnou.

5. Stran důvodů, pro které Ústavní soud vyhověl stěžovatelovu návrhu žádajícímu kasaci v záhlaví označeného výroku rozhodnutí obecného soudu, odkazuje Ústavní soud na výše uvedené nálezy, neboť nemá, proč by se od právního posouzení v nich obsaženého odchyloval, a to jednak proto, že nenalezl žádné okolnosti, které by projednávanou věc odlišovaly od procesního postupu posuzovaného ve výše zmiňovaných nálezech a opodstatňovaly tak zaujetí jiného právního názoru, a jednak (především) proto, že dříve traktované závěry necítí potřebu, maje je za správné, jakkoli korigovat.

6. Pokud Městský soud v Praze v samostatně vedeném řízení nepřiznal stěžovateli za provedené úkony vyžadující právní pomoc žádnou náhradu nákladů zastoupení s odůvodněním, že stěžovateli již byly náklady uhrazeny v jiném řízení, vykročil z mezí, v nichž lze vykonávat státní moc (článek 2 odst. 2 y), neboť použil argument v zákoně ( ) neobsažený a neočekávatelný z hlediska předchozího postupu. Soud tedy nerespektováním článku 2 odst. 2 y zasáhl do stěžovatelova práva na spravedlivý proces garantovaného článkem 36 odst. 1 a 2 y.

7. Z výše vyložených důvodů shledal Ústavní soud podanou ústavní stížnost důvodnou a výrok II. napadeného rozsudku Městského soudu v Praze zrušil podle ustanovení a odst. 3 písm. a) .