Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1222/07

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. V., soudního exekutora, zastoupeného JUDr. Stanislavem Vytejčkem, advokátem se sídlem Benešov, Hráského 406, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2007, čj. - 50, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 31. 5. 2006, čj. - 12, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včasnou ústavní stížností, která splňuje i ostatní formální náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále ""), stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud vyslovil, že: "uložení povinnosti platit náklady exekuce povinnému v souvislosti se zastavením exekuce je porušením zásady rovnosti vyjádřené v d. Soudní exekutor má při výkonu exekuční činnosti postavení soudce. Takovéto rozhodnutí je tedy zároveň zásahem do soudcovské nezávislosti, zaručené y." Dále se domáhá zrušení shora označeného usnesení Městského soudu v Praze a výroku III. shora uvedeného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3.

Ústavní soud zjistil, že stěžovatel opakovaně podává ústavní stížnosti v analogických věcech (viz např.

sp. zn.

,

,

), a to i přesto, že je mu známo, s jakým odůvodněním Ústavní soud obdobné ústavní stížnosti odmítá jako zjevně neopodstatněné. Je zřejmé, že stěžovatel nesouhlasí především se stanoviskem pléna Ústavního soudu, sp. zn. , které sjednotilo judikaturu senátů Ústavního soudu. S tímto stanoviskem stěžovatel obsáhle polemizuje a tvrdí, že Ústavní soud se některými podstatnými aspekty této problematiky nezabýval vůbec nebo jim pro nedostatečnou znalost neporozuměl. Nesouhlas stěžovatele s citovaným stanoviskem není důvodem, aby jej na tomto místě Ústavní soud znovu rozváděl.

Za situace, kdy je podávána ústavní stížnost stejného obsahu a důvody rozhodování Ústavního soudu jsou stěžovateli známy, pokládá první senát Ústavního soudu za zcela postačující, aby bez dalšího odkázal např. na obsah pravomocného usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007,

sp. zn.

, neboť jde o důvody konstantní, na nichž není nutno nic doplňovat ani měnit. Ústavní soud podotýká, že citované stanovisko pléna Ústavního soudu bylo přijato bez odlišných stanovisek.

Z rozhodnutí městského soudu (viz str. 2, závěr 3. odstavce) a rozhodnutí obvodního soudu (str. 3 a násl.) je také patrné, že se v tomto konkrétním případě obecné soudy vypořádaly i s tou částí stanoviska, která se zabývá případným procesním zaviněním oprávněného na zastavení exekuce, z hlediska náležité opatrnosti a uvážlivosti oprávněného při podávání návrhu na zahájení exekuce.

Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele v řízení před obecnými soudy, odmítl jeho ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, podle ust. jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení:Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. července 2007

Vojen Güttler

předseda I. senátu Ústavního soudu