Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 297/07

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. V., soudního exekutora, zastoupeného JUDr. Stanislavem Vytejčkem, advokátem se sídlem Benešov, Hráského 406, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2006, čj. -44, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včasnou ústavní stížností, splňující i ostatní formální náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále " "), stěžovatel požaduje, aby Ústavní soud vyslovil, že: "uložení povinnosti platit náklady exekuce povinnému v souvislosti se zastavením exekuce je porušením zásady rovnosti vyjádřené v d. Soudní exekutor má při výkonu exekuční činnosti postavení soudce. Takovéto rozhodnutí je tedy zároveň zásahem do soudcovské nezávislosti, zaručené y." Dále stěžovatel navrhl zrušení výroku shora označeného usnesení Krajského soudu v Praze, kterým bylo povinnému uloženo zaplatit stěžovateli náklady exekuce.

Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal řadu ústavních stížností ve věcech náhrady nákladů exekučního řízení (viz např.

sp. zn.

,

, nebo

) přesto, že je mu známo, z jakých důvodů Ústavní soud obdobné ústavní stížnosti odmítá jako zjevně neopodstatněné. Je přitom zřejmé, že stěžovatel nesouhlasí především se stanoviskem pléna Ústavního soudu, sp. zn. , které sjednotilo judikaturu senátů Ústavního soudu. S tímto stanoviskem stěžovatel obsáhle polemizuje a tvrdí, že Ústavní soud se některými podstatnými aspekty této problematiky nezabýval vůbec nebo jim pro nedostatečnou znalost neporozuměl. Pouhý nesouhlas stěžovatele se zmíněným stanoviskem není důvodem, aby jej na tomto místě první senát Ústavního soudu znovu rozebíral.

Stěžovatel opakovaně uvádí, že se na svých právech cítí dotčen tím, že náhrada nákladů exekuce mu byla přiznána proti nemajetnému povinnému, když exekuce byla zastavena pro nedostatek majetku povinného. Argumentuje ohrožením nezávislosti exekutora, které je podle něj totožné s postavením soudce.

Tento projednávaný případ je ale evidentně od ostatních v jednom aspektu zcela odlišný. Z ústavní stížností napadeného usnesení (str. 2, odst. 2) zřetelně vyplývá, z jakých důvodů bylo řízení zastaveno, tj. pro zpětvzetí návrhu oprávněnými, a nikoli pro nedostatek majetku povinného. Již tak nepřijatelná a nepřípadná polemika stěžovatele je tedy v daném případě zcela mimoběžná.

Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele v řízení před obecnými soudy, odmítl jeho ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, podle ust. jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení:Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. července 2007

Vojen Güttler

předseda I. senátu Ústavního soudu