Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 983/07

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. F., zastoupeného JUDr. Irenou Smítkovou, advokátkou se sídlem Příbram, Střelecká 26, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2007, čj. - 68, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení shora označeného rozsudku Nejvyššího správního soudu, kterým zamítl kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 5. 2006, čj. - 43. Jmenovaný krajský soud zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Finančního úřadu v Libochovicích, kterým nebylo vyhověno námitce stěžovatele (v uvedeném řízení žalobce) proti exekučnímu příkazu na srážku ze mzdy.

Ve stručné ústavní stížnosti stěžovatel tvrdí, že v uvedeném řízení došlo k porušení a d a odkázal na nález Ústavního soudu ČR

sp. zn.

, aniž uvedl jakékoliv další argumenty pro své tvrzení o protiústavnosti postupu Nejvyššího správního soudu.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Stěžovatel vytýká napadenému rozhodnutí toliko rozpor s nálezem Ústavního soudu

sp. zn.

(Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 35, str. 343). Není přitom jasné, jak by se mohly právní závěry tohoto nálezu, týkajícího se vydání potvrzení o bezdlužnosti, aplikovat na situaci stěžovatele, nacházejícího se ve stadiu daňové exekuce. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je dostatečně pregnantně, racionálně přesvědčivým a logicky věcně odpovídajícím způsobem odůvodněno. Stěžovatel na podporu svého tvrzení o protiústavnosti napadeného rozhodnutí neuvedl, vyjma odkazu na jeden pro jeho věc zcela irelevantní nález Ústavního soudu, žádné argumenty. Ústavní soud neshledává nic protiústavního na právním závěru správních soudů, včetně Nejvyššího správního soudu, podle něhož v soudním přezkumu rozhodnutí o námitce proti exekučnímu příkazu nelze účinně brojit proti samotnému daňovému nedoplatku, stanovenému samostatným správním rozhodnutím, a nelze tedy opakovat přezkum o důvodnosti samotného exekučního titulu. Ústavní soud naopak shledává tento závěr v souladu se zásadou Vigilantibus iura, tedy že "jen bdělým svědčí jejich práva".

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud připomíná, že , č. , rozeznává, v ustanovení , jako zvláštní kategorii návrhů, návrhy zjevně neopodstatněné. Zákon tímto ustanovením dává Ústavnímu soudu, v zájmu racionality a efektivity jeho řízení, pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o něm rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. K odstranění pochybností o přijatelnosti návrhu si může Ústavní soud vyžádat spis či jinou dokumentaci, týkající se napadeného rozhodnutí orgánu veřejné moci. Pokud informace zjištěné uvedeným postupem vedou Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, ústavní stížnost bude bez dalšího odmítnuta. Ústavní soud jen pro pořádek upozorňuje, že jde v této fázi o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nedostává charakter řízení kontradiktorního.

Na základě shora uvedených skutečností Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Proto ji odmítl podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. července 2007

Vojen Güttler

předseda I. senátu Ústavního soudu