Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 603/06

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti FRANČEKOEXPANS Praha, spol. s r.o., se sídlem Praha 6, Muchova 3, zastoupené JUDr. Vladimírem Jablonským, advokátem se sídlem Praha 1, ul. 28. října 1001/3, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. 5. 2006, č.j. -196, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí v rozsahu výroku I. v části, jíž byl změněn výrok II. rozsudku soudu prvního stupně. Domnívá se, že jím byla porušeno její základní právo na spravedlivý proces ve smyslu d.

Část výroku napadeného rozhodnutí, proti které směřuje ústavní stížnost, zní: "rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně". Takto odvolací soud rozhodl k odvolání stěžovatelky proti rozhodnutí soudu I. stupně, kterým jí jako žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení, ovšem stěžovatelka nesouhlasila s výší přiznané náhrady.

Stěžovatelka se domnívá, že odvolací soud zasáhl do jejích základních práv, když změnil rozhodnutí soudu I. stupně v její neprospěch, ačkoliv odvolání podávala pouze ona. Dle jejího názoru tedy soud rozhodoval svévolně a bez návrhu, což mělo za následek porušení jejího základního práva na spravedlivý proces.

Ústavní soud se touto problematikou již zabýval, srov. např. rozhodnutí ve věcech sp.zn.

,

IV.ÚS 14/04

a od závěrů zde uvedených nemá důvod se odchýlit ani v tomto případě.

Ke stěžovatelkou namítanému principu právní nemožnosti změny výroku rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení odvolacím soudem v neprospěch odvolatele, který jako jediný napadl rozsudek soudu prvního stupně ve sporném řízení, Ústavní soud prvotně poukazuje na to, že koncepce úpravy rozhodování o nákladech občanskoprávního řízení stojí na zásadě oficiality, kdy soud rozhoduje o nákladech řízení z úřední povinnosti, aniž by byl nucen vyčkávat na návrhy účastníků řízení, či jimi byl vázán (srov. ). Stěžovatelkou namítaný princip právní úprava nezakotvuje a bylo by možné jej vyvodit pouze v souvislosti s úvahou, do jaké míry zásada dispoziční ovlivňuje zásadu oficiality. V této souvislosti Ústavní soud již dříve vyložil (srov. nález sp.zn.

), že zásada oficiality je ve vztahu k zásadě dispoziční výjimkou, jejíž opodstatněnost je dána důvody ochrany práv účastníků řízení nebo ochrany veřejného zájmu. V tomto nálezu Ústavní soud uvedl, že pokud soud druhého stupně bez návrhu účastníků změnil rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení, aniž by změnil odvoláním napadené rozhodnutí, učinil tak v rozporu s , 2, , přičemž porušení , v důsledku něhož v rozporu s jednoduchým právem dochází k rozšíření aplikace zásady oficiality na úkor zásady dispoziční, je nutno považovat za porušení principů řádného procesu. V projednávané věci dle názoru Ústavního soudu k takovému případu nedošlo. Stěžovatelka napadla odvoláním pouze výroky o nákladech řízení. Tyto se tudíž nestaly pravomocnými a byly dle pravidel zásady legality změnitelné. Bylo na odvolacím soudu, aby přezkoumal jejich správnost.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud neshledal, že by rozhodnutím odvolacího soudu došlo k porušení hmotně právních či procesně právních předpisů, které by mělo za následek porušení ústavně zaručených práv nebo svobod. Ústavnímu soudu tak nezbylo, než ústavní stížnost pro její zjevnou neopodstatněnost odmítnout podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. června 2007

Miloslav Výborný

předseda IV. senátu Ústavního soudu