Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 615/07

Ústavní soud rozhodl dne 14. května 2007 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti V. P., zastoupeného Mgr. K. J., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2006, sp. zn. , a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 11. 2006, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností splňující po odstranění vad všechny náležitosti kladené na ni , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), domáhá se stěžovatel zrušení shora uvedených rozhodnutí, jimž soud prvého stupně odmítl jím podané dovolání (výrok I.), přiznal stěžovatelovu zástupci odměnu za zastupování a hotové výdaje (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení tak, že na ně žádný z účastníků nemá právo (výrok III.); odvolací soud stěžovaným rozhodnutím výrok I. usnesení soudu nalézacího potvrdil (výrok I.), přiznal zástupci stěžovatele odměnu a hotové výdaje (výrok II.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III.).

V obsáhlé ústavní stížnosti rozvíjí stěžovatel svůj pohled na postupy obecných soudů, vyjadřuje přesvědčení, že dovolání předal z důvodů jím předestřených včas a navrhuje zrušení rozhodnutí obou soudů pro rozpor s jím citovanými ustanoveními d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a y.

Ústavní stížnosti vyhovět nelze z důvodů dále vyložených.

Především dlužno uvést, že výroky II. a III. usnesení soudu prvé a druhé instance se stěžovatelových ústavně chráněných práv nikterak nedotýkají; stěžovatel nic opačného ostatně ani netvrdí, přesto však dle petitu ústavní stížnosti i tyto části napadených rozhodnutí naříká. Za takto stěžovatelem nastolené procesní situace nezbývá, než v tomto rozsahu považovat ústavní stížnost za návrh zjevně neopodstatněný.

Totéž však platí i ve vztahu k požadavku kasace výroku I. usnesení soudu nalézacího a potvrzujícího výroku soudu odvolacího.

Důvody, proč soudy obou instancí dospěly k závěru, dle něhož stěžovatel podal dovolání opožděně, jsou v jejich rozhodnutí přehledně a zcela srozumitelně vyloženy, pročež Ústavní soud na tyto odkazuje, nemaje potřebu - kromě dále uvedeného - cokoliv k nim dodávat. Z řečeného pramení, že žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele shledáno nebylo; ústavní stížnost je pouhou polemikou se správnými závěry obecných soudů nezpůsobilou přivodit zrušení jejich rozhodnutí. Za vhodné považuje Ústavní soud pouze připomenout, že stěžovatelův kasační požadavek byl by zcela formalistický i kdyby jím podané dovolání skutečně bylo (jak nesprávně tvrdí) podáno včas; stěžovatel jakožto vedlejší účastník řízení, v němž dovolání podal, nebyl osobou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku oprávněnou [srov. ust. a k němu se upínající judikaturu - např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 3/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (tyto judikaturní závěry Nejvyššího soudu opakovaně shledal Ústavní soud ústavně konformními)], takže odmítnutí takto podaného dovolání bylo jeho nevývratným osudem.

Bylo proto - podle ustanovení - mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 14. května 2007

Miloslav Výborný, v. r.

předseda senátu