Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 404/07

Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu navrhovatele JUDr. Š. B., zastoupeného Mgr. Z. H., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. prosince 2006, sp. zn. , mimo ústní jednání dne 5. dubna 2007, soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní soud dne 12. února 2007 obdržel návrh advokáta JUDr. Š. B., který byl Českou advokátní komorou ustanoven nástupcem kolegy, advokáta JUDr. J. S., zemřelého dne 13. května 2002. Navrhovatel podáním podrobně věcně zdůvodněným se domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 18. prosince 2006, sp.zn. .

Navrhovatel se domnívá, že postupem odvolacího soudu došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod, kdy musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu, podle d (dále jen " "), dále k porušení y, kdy státní moc lze uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon, konečně y, podle kterého zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu.

Navrhovatel jako zástupce zemřelého obhájce JUDr. J. S. požádal dne 28. března 2003 Okresní soud Plzeň - město o určení odměny a náhrady hotových výdajů v celkové výši 47.155,- Kč, v trestní věci odsouzeného J. E., jehož věc byla pravomocně skončena rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 24. srpna 2006, sp. zn. , v němž byl ustanoven obhájcem z důvodů nutné obhajoby.

Okresní soud Plzeň - město usnesením ze dne 10. dubna 2003 vyhověl žádosti navrhovatele a opatřením poskytl zálohu ve výši účtované částky. Po pravomocném skončení trestního řízení Okresní soud Plzeň - město usnesením ze dne 21. září 2006 ( -883) rozhodl o přiznání odměny obhájce v účtované výši.

Ke stížnosti odsouzeného J. E. rozhodl Krajský soud v Plzni ze dne 18. prosince 2006 ( ) tak, že usnesení zrušil a návrh navrhovatele na určení odměny a náhrady hotových výdajů pro zemřelého JUDr. J. St. v celém rozsahu zamítl, neboť došlo k prekluzi nároku.

Ústavní soud [tak jak mu to ukládá ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")], se nejprve zabýval otázkou, zda návrh byl podán osobou k tomu oprávněnou. V tomto směru pak dospěl k závěru, že advokáta určeného podle , o advokacii v platném znění nelze v daném případě považovat za osobu oprávněnou k podání ústavní stížnosti.

Podle , jež je tím zákonem, který má na mysli y ČR, může návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podat ten, komu tento zákon takové oprávnění přiznává. Aktivní legitimace, tedy vymezení subjektů, jimž zákon oprávnění podat návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem přiznává, je pak stanovena speciálně pro jednotlivé druhy řízení před Ústavním soudem. Pro řízení o ústavní stížnosti je tak třeba vyjít z ustanovení , podle jehož odst. l písm. a) je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené právo nebo svoboda. Ústavní stížnost tak představuje specifický procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod fyzických a právnických osob, kdy aktivně legitimovaným subjektem může být uvedená osoba, která tvrdí, že zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její subjektivní základní právo nebo svoboda. Vždy tedy musí být tvrzeno porušení základního práva nebo svobody, zároveň však na straně toho, kdo ústavní stížnost podává, musí existovat způsobilost takové právo nebo svobodu mít a disponovat s nimi.

Tak tomu však v případě advokáta není, neboť účelem rozhodnutí České advokátní komory dle , o advokacii v platném znění, je zajistit vhodná opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů klientů zemřelého advokáta. Povinnosti ustanoveného advokáta spočívají především ve vykonání neodkladných úkonů ve prospěch klientů, aby nedošlo ke zmeškání lhůt, popř. poučit klienty o možnosti prominutí zmeškání lhůty, dále upozornit na možnost zvolit si jiného advokáta, zajistit vydání svěřených listin a písemností, atd. Dále klienty poučit o tom, že peněžní závazky a pohledávky přecházejí na dědice zemřelého.

Advokáta ustanoveného Českou advokátní komorou zemřelému advokátovi, za osobu fyzickou nebo právnickou ve smyslu ustanovení považovat nelze, ale toto právo svědčí dědicům advokáta. Dle ustanovení a násl. smrtí zůstavitele dochází k přechodu práv a povinností na dědice, na něž přecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátem a klienty.

Jinak vyjádřeno, definičním znakem pojmu ústavní stížnost dle písm. d) y ČR, jakož i , je zásah orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod fyzických nebo právnických osob. Takovou osobou však ustanovený advokát není a ani nemůže být nositelem základních práv a svobod. Na uvedeném závěru pak v dané věci nemůže nic změnit ani fakt, že řízení, z něhož napadené rozhodnutí odvolacího soudu vzešlo, bylo zahájeno k jeho návrhu, podaného ve prospěch zemřelého advokáta.

Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost, aniž byly posuzovány její argumenty věcné, podle odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 5. dubna 2007

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj