Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 163/07

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti P. H., zastoupeného Mgr. Kamilem Andree, advokátem Advokátní kanceláře v Olomouci, Ostružnická 7, proti usnesení v Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 10. 2006 č.j. -47 a Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 7. 2006, č.j. -40, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení a d (dále jen ), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení krajského soudu, kterým byly z důvodu opožděného podání zamítnuty námitky stěžovatele proti směnečnému platebnímu rozkazu a usnesení vrchního soudu, kterým bylo rozhodnutí soudu prvého stupně potvrzeno.

V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že nesouhlasí s právním názorem obecných soudů, dle nichž byly námitky podány opožděně, protože lhůtu pro jejich podání bylo nutné odvíjet již od doručení směnečného platebního rozkazu právnímu zástupci stěžovatele a nikoliv až stěžovateli. Je přesvědčen, že směnečný platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou žalovaného, neboť dle ust. nařídí předseda senátu doručení písemností zástupci s procesní plnou mocí, jen nestanoví-li zákon jinak. V projednávané věci se o případ předpokládaný citovaným ustanovením právě jedná, neboť dle musí být směnečný platební rozkaz doručen do vlastních rukou. Teprve od řádného doručení běží lhůta pro podání námitek, přičemž tuto lhůtu stěžovatel dodržel a námitky včas podal.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s připojeným spisem Krajského soudu v Ostravě z hlediska kompetencí daných mu u ČR, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti, který je oprávněn zasahovat do rozhodovací pravomoci obecných soudů pouze za předpokladu, že nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě páté y, a dospěl k závěru, že není opodstatněná.

Podstatou ústavní stížnosti je polemika s právním názorem obecných soudů, týkajícím se doručování rozhodnutí vydaných v rámci občanskoprávního řízení do vlastních rukou, přičemž stěžovatel podává vlastní výklad příslušných ustanovení a ze strany Ústavního soudu se domáhá přehodnocení závěrů obecných soudů tak, aby odpovídaly jeho právnímu názoru.

Z obsahu spisu je zřejmé, že dne 14. 3. 2006 byla do spisu založena procesní plná moc vystavená stěžovatelem právnímu zástupci. Usnesením ze dne 6. 6. 2006 byl vydán směnečný platební rozkaz, který byl dne 19. 6. 2006 doručen advokátovi stěžovatele a dne 22. 6. 2006 stěžovateli (č.l. 35). Námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu byly podány k poštovní přepravě dne 23. 6. 2006 a doručeny soudu dne 27. 6. 2006 (č. l. 36 spisu). Vzhledem k tomu, že třídenní lhůta k podání námitek uplynula dne 22. 6. 2006, krajský soud podle ustanovení námitky odmítl. Odvolací soud rozhodnutí potvrdil a odůvodnění doplnil o analogii s doručováním rozsudku, který, ač je rovněž doručován do vlastních rukou, se účastníkovi řízení zastoupenému zástupcem s plnou mocí pro celé řízení, přímo nedoručuje. (Doručuje se pouze právnímu zástupci, neboť s doručením rozhodnutím nejsou spojeny žádné úkony, které musí účastník řízení provést sám osobně.) Pokud byl směnečný platební rozkaz doručen i účastníku řízení, jedná se o doručení nadbytečné a z hlediska běhu lhůty pro podání námitek irelevantní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2002, sp. zn. ).

Ústavní soud ověřil, že obecné soudy při posuzování včasnosti námitek podaných stěžovatelem proti směnečnému platebnímu rozkazu postupovaly v souladu s občanským soudní řádem a jimi provedený výklad a aplikaci ustanovení a nemá důvod z ústavněprávního hlediska zpochybňovat. Vzhledem k logickému a problematiku plně postihujícímu odůvodnění rozhodnutí vrchního soudu Ústavní soud ani nepovažuje za účelné se k věci duplicitně vyjadřovat. Pokud totiž má účastník řízení v řízení zástupce, vykonává svá procesní práva a plní procesní povinnosti právě prostřednictvím zástupce (s výjimkou úkonů, které je povinen vykonat osobně), přičemž z ust. přímo vyplývá, že písemnosti se doručují jen tomuto zástupci.

V projednávané věci je z výše uvedeného zřejmé, že stěžovatel měl zástupce s plnou procesní mocí a s doručením směnečného platebního rozkazu není spojena povinnost něco osobně vykonat, která by dle odst. 3 zakládala povinnost doručit rozhodnutí i účastníku řízení. Ústavní soud proto neshledal, že by napadenými rozhodnutími došlo k stěžovatelem namítanému porušení jeho ústavně zaručených práv.

Vzhledem k tomu, že jak Ústavní soud ověřil, obecné soudy rozhodovaly v souladu s principy hlavy páté y, jejich rozhodnutí nevybočila z mezí ústavnosti a sama skutečnost, že se stěžovatel neztotožňuje se závěry soudů, nemůže zakládat odůvodněnost ústavní stížnosti, byl návrh dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnut, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. března 2007

Dagmar Lastovecká

předsedkyně senátu