Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
54380.html
HTML · 0 B
No categories available
III.ÚS 451/06
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele K. Š., t.č. ve Věznici Brno - Bohunice, zastoupeného Mgr. Romanem Ambrožem, advokátem se sídlem v Brně, Vinohrady 45, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. 8 To 26/2006 , a usnesení Okresního soudu Brno - venkov ze dne 14. 6. 2006, sp. zn. 1 T 118/2004 , takto :
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil - pro porušení čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobo Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny ") a čl. 90 Ústav y - v záhlaví označené usnesení soudu prvního stupně, jímž mu byla uložena pořádková pokuta, jakož i rozhodnutí, jímž soud druhého stupně jeho stížnost proti tomuto usnesení zamítl. Stěžovatel namítá, že uložením pořádkové pokuty mu v jeho postavení svědka v trestním řízení bylo upřeno ústavně zaručené právo na tlumočníka, přičemž "subjektivní a účelové posouzení míry (jeho) znalosti českého jazyka" obecnými soudy má za "zcela irelevantní".
Z přiloženého rozhodnutí stížnostního soudu se podává, že jím byla zamítnuta stížnost stěžovatele podle § 148 odst. 1 písm. b/ tr. řádu z důvodu, ze byla k soudu prvního stupně podána teprve dne 4. 8. 2005, když lhůta pro podání stížnosti uplynula již dne 17. 6. 2005.
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republik y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d/ Ústav y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod (srov. též § 72 odst. 1 písm. a/ zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů /dále jen "zákona o Ústavním soudu "/).
Podle § 43 odst. 1 písm. e/ zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.
Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; těmi jsou i opravné prostředky mimořádné, s výjimkou návrhu na obnovu řízení (srov. § 72 odst. 3 téhož předpisu).
Ústavní stížnost se vyznačuje mimo jiné tím, že je k standardním procesním ("ne-ústavním") institutům prostředkem subsidiárním; nastupuje coby přípustná až teprve tehdy, když prostředky stanovené obecným právem byly vyčerpány. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.
Požadavek vyčerpat všechny procesní prostředky ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu není splněn toliko tehdy, když přípustný opravný prostředek stěžovatel vůbec nevyužil, nýbrž logicky i v případě, že tak sice učinil, nikoli však "řádně" (ve smyslu splnění stanovených procesních podmínek pro jeho podání), a tím způsobil, že nemohl být projednán věcně.
Právě taková situace tedy nastala v dané věci, jestliže stěžovatelova stížnost, jež je posledním procesním prostředkem, který mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, byla zamítnuta proto, že byla podána opožděně. Ku způsobilosti stěžovatele chápat smysl poučení soudu prvního stupně o opravném prostředku se přiléhavě vyslovil stížnostní soud, a stěžovatel jím vyjádřený úsudek ani nenapadá.
Z uvedených důvodů - konformně názorům vyjádřeným v obdobných věcech již kupříkladu v usneseních Ústavního soudu ve věcech
sp. zn. II. ÚS 368/05
,
,
- dospěl Ústavní soud i v posuzovaném případě k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, a proto ji soudcem zpravodajem podle shora citovaného ustanovení § 43 odst. 1 písm. e/ téhož zákona odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. února 2007
Vladimír Kůrka
soudce zpravodaj