Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 75/06

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky ČSAD Semily, a.s. se sídlem v Semilech, Na rovinkách 211, zastoupené JUDr. Ivanou Velíškovou, advokátkou se sídlem v Turnově, Antonína Dvořáka 287, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 10. 2005, č.j. -71, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 10. 2005, č.j. -186, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označená rozhodnutí obecného soudu, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno právo na spravedlivé soudní řízení ve smyslu základních práv a svobod (dále jen " ").

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 8. 6. 2005, č.j. -65, rozhodl o návrhu společnosti ČSAD Vsetín, a.s. (dále jen "vedlejšího účastníka") na vydání předběžného opatření tak, že uložil stěžovatelce, aby se zdržela konání mimořádné valné hromady svolané do jejího sídla na den 10. 7. 2005 v 10.00 hod. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno k rukám zmocněnce Mgr. T. Š. dne 9. 6. 2005, který se téhož dne v zastoupení stěžovatelky práva na odvolání vzdal. Odvolání stěžovatelky, podané Ing. T. R., označeným jako "ředitel společnosti, v plné moci", Vrchní soud v Praze napadeným usnesením č.j. -186, v důsledku uvedeného procesního úkonu Mgr. T. Š., odvolání odmítl, odkazuje na

Krajský soud v Hradci Králové dalším usnesením ze dne 12. 7. 2005, č.j. -40, rozhodl o návrhu vedlejšího účastníka na vydání předběžného opatření tak, že uložil stěžovatelce, aby se zdržela konání mimořádné valné hromady svolané do salonku restaurace "U naftaře" v Praze 3, U Vinohradské nemocnice 2, na den 22. 7. 2005 v 11.00 hod. Rovněž proti tomuto usnesení podala stěžovatelka odvolání, výše jmenovaným Ing. T. R. Následně předseda představenstva stěžovatelky JUDr. Ing. Z. Z. soudu sdělil, že Ing. R. nebyl ke dni podání odvolání osobou ve smyslu oprávněnou jménem společnosti jednat a nebyl ani zástupcem společnosti ve smyslu , a podané odvolání vzal zpět. Rovněž napadeným usnesením č.j. -71 Vrchní soud v Praze odvolací řízení zastavil.

Obsahové těžiště ústavní stížnosti spočívá v námitce proti postupu odvolacího soudu, jestliže nevzal v úvahu, že JUDr. Z. Z. a Mgr. T. Š. za stěžovatelku nemohli jednat z důvodu rozporu zájmů ve smyslu

Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu písm. d/ y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod (srov. též , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů /dále jen " "/).

Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; těmi jsou i opravné prostředky mimořádné, s výjimkou návrhu na obnovu řízení (srov. téhož předpisu).

Ústavní stížnost se vyznačuje mimo jiné tím, že je k standardním procesním ("ne-ústavním") institutům prostředkem subsidiárním; nastupuje coby přípustná až teprve tehdy, když prostředky stanovené obecným právem byly vyčerpány. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, však v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.

Podle může účastník řízení žalobou pro zmatečnost napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení.

Žaloba pro zmatečnost představuje mimořádný opravný prostředek, který především slouží k tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu, která trpí takovými vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, popřípadě je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (zmatečností), jestliže je nejen v zájmu účastníků, ale i ve veřejném zájmu, aby taková pravomocná rozhodnutí byla odklizena bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou věcně správná.

Důvodem žaloby pro zmatečnost podané podle ustanovení je skutkově nebo právně chybný závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto resp. odvolací řízení zastaveno; jinak řečeno, tímto důvodem je sama nezákonnost usnesení odvolacího soudu.

Právě takové (právní) námitky uplatnila stěžovatelka v ústavní stížnosti, aniž by se však k tomuto (mimořádnému) opravnému prostředku, jenž k odstranění jim odpovídajících vad (nesprávností) napadeného rozhodnutí podle slouží (a byl jí k dispozici), uchýlila, tj. aniž řízení o žalobě pro zmatečnost ve smyslu zahájila.

Jinak řečeno, již sama okolnost tvrzeného nesprávného posouzení oprávnění jednat za stěžovatelku a potažmo závěrů odvolacího soudu o subjektivní nepřípustnosti opravného prostředku ( ), respektive o účinném zpětvzetí odvolání ( ), kterou stěžovatelka namítá, byla důvodem objektivně použitelným v řízení o žalobě pro zmatečnost podle proti usnesením odvolacího soudu, posléze (zde) napadeným ústavní stížností.

Tím, že žaloba pro zmatečnost podána nebyla, vyvstala situace, kdy stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně jejího práva poskytuje.

Z uvedených důvodů - konformně názorům vyjádřeným v obdobných věcech již v usneseních Ústavního soudu (např. ve věcech

sp. zn.

a

sp. zn.

) - dospěl Ústavní soud i v posuzovaném případě k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu nepřípustná, a proto ji soudcem zpravodajem podle citovaného téhož zákona odmítl.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. listopadu 2006

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj