Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 310/23

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti PP - servis Plzeň s. r. o., sídlem U Velkého rybníka 688/35, Plzeň, zastoupené JUDr. Zuzanou Schneider Valentovou, advokátkou, sídlem Bezručova 153/9, Plzeň, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. listopadu 2022 č. j. -413, za účasti Krajského soudu v Plzni, jako účastníka řízení, a města Kaplice, sídlem Náměstí 70, Kaplice, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d)y (dále jen ""), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím bylo porušeno základní právo zakotvené v d (dále jen "").

2. Z ústavní stížnosti a z napadeného rozhodnutí se podává, že rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město (dále jen "okresní soud") ze dne 29. 7. 2022 č. j. -371 bylo stěžovatelce jako žalované uloženo zaplatit vedlejšímu účastníkovi jako žalobci částku 950 097,68 Kč (výrok I.) a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.).

3. Proti výše uvedenému rozsudku okresního soudu podala stěžovatelka odvolání, datované 2. 9. 2022, které došlo okresnímu soudu téhož dne. Napadeným usnesením Krajského soudu v Plzni (dále jen "krajský soud") bylo řízení o odvolání stěžovatelky proti rozsudku okresního soudu zastaveno (výrok I.) a dále bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení (výrok II.). Krajský soud dovodil, že k tomuto odvolání nelze přihlížet. Předmětné odvolání, mající podobu elektronického dokumentu, nebylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem, tímto podpisem nebyla opatřena ani datová zpráva, jíž bylo přílohou, a nebylo do tří dnů doplněno předložením podepsaného listinného originálu nebo zasláním písemného podání shodného znění opatřeného uznávaným elektronickým podpisem (takto bylo doplněno až dne 4. 11. 2022). Proto se k němu podle věty druhé , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), nepřihlíží.

II.

Argumentace stěžovatelky

4. V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že okresní soud považoval její odvolání za řádně podané, a proto bylo namístě, aby vůči ní krajský soud zvolil vstřícnější postup a umožnil jí chybu napravit a zajistit jí tak přístup k přezkumu rozhodnutí okresního soudu krajským soudem. V této souvislosti stěžovatelka poukazuje na nálezy Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2022

sp. zn.

a ze dne 29. 9. 2022

sp. zn.

. Podle názoru stěžovatelky měl okresní soud, resp. krajský soud, postupovat v intencích a , podle kterých je soud povinen poskytovat účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech, a vyzvat ji k nápravě vad jejího podání. Postup krajského soudu, kdy nebylo k podanému odvolání přihlíženo a nebylo tak projednáno, považuje stěžovatelka za restriktivní, neústavní a formalistický. Stěžovatelka dovozuje, že postupem krajského soudu bylo porušeno její právo na soudní ochranu podle y.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda v předmětné věci jsou splněny všechny procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

6. Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou v České republice vybudovány na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost či neústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných procesních norem upravujících to které řízení či tu kterou materii.

7. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( ), nejsou-li dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky podle .

8. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

9. V souladu s je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

10. Podle , může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.

11. Žaloba pro zmatečnost představuje mimořádný opravný prostředek, který slouží především k tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu, která trpí takovými vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, popřípadě je takovými vadami (zmatečností) postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, je-li nejen v zájmu účastníků, ale i ve veřejném zájmu, aby taková pravomocná rozhodnutí byla odklizena bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou věcně správná.

12. Důvodem žaloby pro zmatečnost podané podle , je mimo jiné skutkově nebo právně chybný závěr o tom, že odvolací řízení bylo zastaveno; jinak řečeno, tímto důvodem je sama nezákonnost usnesení odvolacího soudu. Právě takové (právní) námitky uplatnila stěžovatelka v ústavní stížnosti.

13. Z ústavní stížnosti však nevyplývá, že by stěžovatelka žalobu pro zmatečnost proti napadenému usnesení krajského soudu, kterým bylo odvolací řízení zastaveno, podala, natož, že by tento mimořádný opravný prostředek vyčerpala, tj. dosáhla rozhodnutí o něm (viz ). Podle Ústavního soudu jde přitom o procesní prostředek, který stěžovatelka má, resp. měla v daném případě k ochraně svých práv k dispozici [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2007 sp. zn. , usnesení ze dne 14. 12. 2005 sp. zn. , srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2006

sp. zn.

, ze dne 23. 11. 2006

sp. zn.

či ze dne 14. 9. 2006

sp. zn.

(všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)].

14. Tím, že stěžovatelka v předmětné věci žalobu pro zmatečnost nepodala a obrátila se přímo na Ústavní soud, nastala situace, kdy nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje.

15. Z uvedených důvodů dospěl Ústavní soud v posuzovaném případě k závěru, že ústavní stížnost je podle , nepřípustná, přičemž Ústavní soud neshledal důvod pro aplikaci výjimky z nepřípustnosti ústavní stížnosti podle .

16. Při shrnutí výše uvedeného Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle , odmítl jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. února 2023

Pavel Šámal v. r.

soudce zpravodaj