Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 636/06

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů o ústavní stížnosti Středočeského kraje, Zastupitelstva Středočeského kraje, sídlem Borovská 11, Praha 5, zast. JUDr. Jaroslavem Svejkovským, advokátem, sídlem Kamenická 1, Plzeň, o návrhu na zrušení ustanovení , a přílohy , o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel, v záhlaví označený jako "Středočeský kraj, Zastupitelstvo Středočeského kraje", v textu podání vícekrát označený jako "Středočeský kraj", podal dne 21.9.2006 k poštovní přepravě ústavní stížnost s odkazem na (dále jen ""). Dále uvedl, že podle ustanovení téhož zákona je zastupitelstvo obce nebo vyššího územního samosprávného celku oprávněno podat stížnost podle písm. c)y (dále jen ""), přitom poukázal na lhůtu podle , s tím, že lhůtu je třeba počítat od účinnosti , tj. od 31.5.2006, a je podle něj zřejmé, že ústavní stížnost je podávána v zákonem určené lhůtě. Konečně též vychází z , jímž argumentuje pro zdůvodnění, že ten, kdo podal ústavní stížnost, může podat návrh na zrušení zákona (pozn. stěžovatel vadně označuje příslušnou literu tohoto ustanovení, neboť nepostřehl jeho novelizaci provedenou s účinností od 1.4.2004 ). Z opatrnosti avizoval přiložení rozhodnutí Zastupitelstva Středočeského kraje k podání stížnosti s návrhem na zrušení zákona, žádné takové rozhodnutí však nepřiložil. Upozornil též na skutečnost, že ústavní stížnost není podána ve smyslu , neboť by se muselo jednat o stížnost směřující do nezákonného zásahu státu, když takovým zásahem nemůže být zákon samotný.

Podle může fyzická nebo právnická osoba podat podle písm. d)y ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Z tohoto ustanovení vyplývá, že ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv nebo svobod fyzických a právnických osob. Takto vymezený účel ústavní stížnosti znamená, že ji lze podat pouze za určitých předpokladů. Patří k nim, kromě jiných, i tzv. zásah orgánu veřejné moci, což je legislativní zkratka pro rozhodnutí, opatření nebo jiný zásah. Je evidentní, že v posuzované věci nebylo vydáno žádné rozhodnutí nebo opatření a že nedošlo ani k jinému zásahu orgánu veřejné moci, protože za takový zásah nelze považovat legislativní činnost nebo vydání podzákonného právního předpisu (viz nález Ústavního soudu sp.zn.

). Z uvedeného je zřejmé, že pokud nejsou dány předpoklady pro přípustnost ústavní stížnosti, není přípustný ani s ní spojený návrh na zrušení zákona podaný podle . Skutečnost, že kraj nemůže sám podat přímo návrh na zrušení zákona nebo jeho části, je zřejmé.

Sám stěžovatel výslovně uvádí, že nepodává ústavní stížnost podle , kterou by mohlo podat zastupitelstvo kraje tvrdící, že nezákonným zásahem státu bylo porušeno jeho zaručené právo na samosprávu.

K případné kvalifikaci návrhu na zrušení zákona zastupitelstvem kraje Ústavní soud shodně s navrhovatelem připomíná, že podle může zastupitelstvo kraje podat návrh pouze na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení (sc. jiného, než zákona - a contrario ), což znamená, že v dané věci by návrh na zrušení ve znělce uvedených ustanovení podávala osoba zjevně neoprávněná.

Nad rámec věci, pro informaci stěžovatele, Ústavní soud uvádí, že stejná problematika byla, dokonce v širším rozsahu, řešena v nálezu , vyhlášeném 27. září 2006. Nález bude zveřejněn ve Sbírce zákonů.

Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Ústavní soud návrh odmítl podle , jako návrh nepřípustný [ téhož zákona].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. října 2006

František Duchoň, v.r.

předseda senátu