Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 543/06

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti W. B., zastoupeného JUDr. Jarmilou Holovčákovou, advokátkou se sídlem Česká Lípa, Arbesova 400, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 22. 5. 2006, č.j. -81, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený s e o d m í t a j í.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností podanou ve lhůtě podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Domnívá se, že jím byla porušena jeho základní práva zakotvená v , a d (dále jen " "). S ústavní stížností spojil stěžovatel návrh na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Napadeným usnesením bylo změněno předcházející rozhodnutí soudu I. stupně tak, že stěžovatel je povinen nahradit žalobkyni (vedlejší účastnici v řízení o ústavní stížnosti) na nákladech řízení před soudem I. stupně zde specifikovanou částku. Dále byl stěžovatel zavázán nahradit žalobkyni zde specifikovanou částku na nákladech odvolacího řízení.

Jádro ústavní stížnosti spočívá v tom, že dle názoru stěžovatele měl soud při výpočtu nákladů řízení vycházet z ust. , ve znění pozdějších předpisů, zatímco soud pro výpočet použil ust. cit. předpisu a tak dospěl k částce výrazně vyšší. Stěžovatel argumentuje, že náklady řízení tak, jak je vypočítal krajský soud, neodpovídají povaze sporu. Dále uvádí, že výživné bude placeno po omezenou dobu, neboť žalobkyně, zletilá dcera stěžovatele, byla v době rozhodování soudu těsně před ukončením studia na vysoké škole. Na podporu svého tvrzení stěžovatel uvádí i fakt, že v obdobném řízení o určení výživného pro jeho manželku byla odměna advokáta stanovena podle ust. cit. předpisu. Stěžovatel tedy namítá, že ve věci výživného pro manželku a pro zletilé dítě rozhodují dva senáty Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci o odměně advokáta podle rozdílných ustanovení , ve znění pozdějších předpisů. Na základě popsaného postupu soudu stěžovatel dovozuje porušení svého základního práva na spravedlivý proces, práva na zachování rovnosti občanů v jejich právech a práva na rovnost účastníků v řízení.

Ústavní soud si k posouzení věci vyžádal vyjádření Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci. Ten v zaslaném vyjádření pouze odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl, aby ústavní stížnost byla zamítnuta, resp. odmítnuta.

Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení základních práv a svobod a poté dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud především zdůrazňuje, že není součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavních garancí, tj. z pohledu, zda v řízení před obecnými soudy a rozhodnutím z něj vzešlým nebyla dotčena práva nebo svobody chráněné ustanoveními ústavního pořádku. Zásah Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů je tak vázán na splnění jistých podmínek (srov. nález Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

).

Otázkou náhrady nákladů se Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zabýval. Konstatoval, že tato problematika, jakkoliv se může účastníka řízení citelně dotknout, zpravidla nemůže být předmětem ústavní ochrany, neboť samotný spor o náhradu nákladů řízení z hlediska kritérií spravedlivého procesu nelze klást na roveň procesu vedoucímu k rozhodnutí ve věci samé (srov. usnesení

sp. zn.

,

IV.ÚS 10/98

,

, či

). Uvedl rovněž, že ústavně právní dimenze by tato otázka mohla dosáhnout teprve tehdy, pokud by v procesu interpretace a aplikace příslušných ustanovení obecně závazného předpisu ze strany obecného soudu byl obsažen prvek svévole (srov. nález

sp. zn.

) nebo extrémní rozpor s principy spravedlnosti. Takové pochybení však Ústavní soud v posuzovaném případě neshledal. Krajský soud své rozhodnutí řádně zdůvodnil, přičemž jeho závěry byly učiněny v mezích nezávislého soudního rozhodování.

Vzhledem k tomu, že se stěžovateli nepodařilo prokázat porušení jeho základních práv Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost pro její zjevnou neopodstatněnost odmítnout podle . Z toho důvodu Ústavní soud nevyhověl ani stěžovatelovu návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. září 2006

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu