Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 516/06

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti J. M., zast. JUDr. Jindřichem Josefem, advokátem, sídlem Pražská 43, Plzeň, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.9.2004, č.j. -69, , , t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel v návrhu na zahájení řízení ze dne 19.7.2006, předanému k poštovní přepravě 25.7.2006, napadl v záhlaví specifikované usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud"). Uvedl, že tímto usnesením městský soud potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1.4.2004, č.j. -42, a současně zastavil řízení o jeho odvolání proti dvěma dalším rozhodnutím tohoto soudu. V prvním výroku se ztotožnil se závěry soudu I. stupně v tom, že odvolání byla podána opožděně, ve druhém výroku bylo řízení zastaveno, protože o jeho odvoláních bylo již rozhodnuto. Stěžovatel podal proti usnesení městského soudu dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení § 239 odst. 3 obč. soudního řádu, namítal v něm, že soudy nesprávně vycházely při posouzení včasnosti odvolání z fikce doručení, až pro ni nebyly splněny všechny zákonné předpoklady. Dovolání bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18.5.2006, č.j. -88, odmítnuto. Toto usnesení dále opakovaně označoval jako "rozsudek" a tvrdil, že mu byl doručen 6.6.2006 a s odvoláním na stanovisko Ústavního soudu ve věci sp.zn.

) dovozoval, že mu tak byla zachována lhůta k podání ústavní stížnosti.

Ústavní soud z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.5.2006, č.j. -88, zjistil, že stěžovatelovo dovolání bylo odmítnuto jako nepřípustné.

Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. a y) a není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů. Ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti stanoví na 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (příp. na 60 dnů od doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, který byl orgánem, jenž o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení - srov. ).

Ústavní soud konstatuje, že v posuzované věci nejsou naplněny podmínky nezbytné k projednání ústavní stížnosti. Je zřejmé, že posledním opravným prostředkem stěžovatele bylo odvolání, nikoliv dovolání, které bylo ex lege nepřípustné. Proto v tomto případě nelze považovat podané dovolání za prostředek, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Jestliže stěžovatel ústavní stížností brojí proti usnesení městského soudu, počala běžet lhůta k podání ústavní stížnost dnem následujícím po doručení tohoto usnesení, nikoliv dnem určeným podle doručení usnesení Nejvyššího soudu, je tedy zřejmé, že ke dni podání ústavní stížnosti k poštovní přepravě tato lhůta uplynula. Ustanovení nelze v tomto případě aplikovat, protože - jak plyne z uvedeného - Nejvyšší soud stěžovatelovo dovolání neodmítl jako nepřípustné z důvodů závisejících na jeho uvážení.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako návrh opožděný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. srpna 2006

Ivana Janů, v.r.

soudce zpravodaj