Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 205/06

Ústavní soud rozhodl dne 23. června 2006 o ústavní stížnosti Městské části Prahy 4, Táborská č. 350, 140 00 Praha 4, zastoupené JUDr. Ivanou Sittkovou, advokátkou, AK se sídlem Medkova č. 913/48, 140 00 Praha-Chodov, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2006, čj. -61, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve své včas podané ústavní stížnosti se stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného usnesení obecného soudu s tvrzením, že uvedeným usnesením došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv na spravedlivý proces a soudní ochranu, zakotvených zejména v , a d (dále jen "").

Z ústavní stížnosti a z přiložené kopie rozhodnutí Městského soudu v Praze vyplynulo, že Městský soud v Praze, jako soud odvolací ve sporu, v němž je stěžovatelka stranou žalovanou, napadeným usnesením zrušil rozsudek soudu I. stupně a vrátil mu věc k dalšímu projednání. Proti tomuto usnesení stěžovatelka podala v řádné lhůtě dovolání podle ust. , . Další obsah ústavní stížnosti není třeba více rozvádět, neboť všechny podstatné okolnosti jsou stěžovateli, účastníku řízení, jakož i vedlejšímu účastníku řízení dobře známy.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní soud předtím, než přikročí k meritorním projednávání věci, vždy zkoumá formální (procesní) stránku ústavní stížnosti. Pouze v případě, kdy návrh splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti, může se jím zabývat po věcné stránce. Ustanovení o Ústavním soudu, v platném znění (dále jen "") stanoví, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Při rozhodování o ústavních stížnostech Ústavní soud konstantně a zcela v souladu se shora citovaným ustanovením vychází ze zásady tzv. subsidiarity ústavní stížnosti. Ústavní stížnost je krajním prostředkem ochrany práva nastupujícím v okamžiku, kdy již došlo k využití všech dostupných standardních nástrojů, které má účastník řízení k ochraně svých práv ze zákona k dispozici. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů, a proto do činnosti soudní moci zasahuje toliko v případě, kdy náprava tvrzené protiústavnosti v rámci soustavy obecných soudů již možná není.

Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu jsou proto vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných procesních norem. V posuzovaném případě nedošlo k pravomocnému ukončení sporu mezi stěžovatelkou, jako stranou žalovanou, a žalobcem. Po kasačním rozhodnutí odvolacího soudu řízení bude pokračovat u soudu I. stupně. V rámci nového projednávání věci je stěžovatelka, jako účastník, stále nadána procesními právy a tudíž se zde také může, v souladu se shora nastíněnou zásadou subsidiarity, domáhat ochrany svých základních práv, včetně těch, jejichž porušení v ústavní stížnosti namítá. Teprve v okamžiku pravomocně skončeného řízení, kdy již nebude moci použít žádných opravných prostředků daných jí k dispozici zákonem, bude se moci, za předpokladu trvajícího tvrzení porušení svých základních práv a svobod, obrátit na Ústavní soud. Z uvedeného je patrno, že nebyl splněn jeden ze základních procesních předpokladů dovolujících meritorní přezkum ústavní stížnosti; Ústavní soud se námitkami stěžovatelky, kterými deklaruje porušení svých základních práv, nemohl dále zabývat.

Nepřípustnou ústavní stížnost musil Ústavní soud v souladu s ustanovením odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 23. června 2006

Miloslav Výborný

soudce zpravodaj