Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 51/06

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Pavla Rychetského o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatele T. P., zastoupeného Mgr. Tomášem Kutnarem, advokátem, se sídlem Praha 5, Ostrovského 3, proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 26. dubna 2005, sp. zn. a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. října 2005, sp. zn. , za účasti Okresního soudu v Kladně a Krajského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se o d m í t á .

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 6. února 2006, se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. října 2005, ( -52), kterým zamítl stížnost stěžovatele proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 26. dubna 2005, ( -34), jímž byl zamítnut návrh

na povolení obnovy trestního řízení ve věci .

Podle odůvodnění ústavní stížnosti, obsahově shodného se stanovisky a závěry stěžovatele pojatými do opravných prostředků, stěžovatel tvrdil, že k porušení jeho ústavně garantovaných práv došlo tím, že obecné soudy - stručně řečeno - nevyhověly jeho návrhu na povolení obnovy řízení i přesto, že znalecké posudky jako důkazy podal vyloučený znalec, který je v úzkém rodinném vztahu s obžalobou. MUDr. O. P. - T., znalkyně z oboru zdravotnictví, je sestrou Okresní státní zástupkyně JUDr. Niny Brozové, což je v rozporu s tr. řádem a ustanovením , a má za následek nepřípustnost a nezákonnost tohoto znaleckého posudku.

Stěžovatel tvrdil, že těmito rozhodnutími bylo porušeno jeho základní právo - právo na spravedlivý proces plynoucí z d (dále jen " "). Soudy obou stupňů zamítly návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení tolerováním zásadního porušení práva na spravedlivý proces. V průběhu trestního stíhání stěžovatele byl znalecký posudek jako stěžejní důkaz proveden v rozporu s trestním řádem znalcem vyloučeným z podání znaleckého posudku z důvodu pochybnosti o jeho nepodjatosti.

Stěžovatel poukázal na nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. a navrhl, aby Ústavní soud jeho stížnosti vyhověl a napadená rozhodnutí zrušil.

II.

K posouzení návrhu si Ústavní soud vyžádal spis Okresního soudu v Kladně ( ), který obsahuje i spisový materiál Krajského soudu v Praze ( ), z něhož se podává následující:

Rozsudkem Okresního soudu v Kladně byl stěžovatel odsouzen k nepodmíněnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 21 měsíců pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 a 2 trestního zákona v jednočinném souběhu s trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 písm. d) trestního zákona. Skutek, kterým byl tento čin spáchán, podle názoru soudu spočívá v tom, že stěžovatel pod vlivem alkoholu řídil osobní vozidlo tovární značky Peugeot 309, přičemž nezvládl při projíždění levotočivé zatáčky řízení a na zasněžené zledovatělé vozovce dostal smyk, následkem čehož došlo k nárazu do sloupu veřejného osvětlení a do domu v místě nehody, čímž byla jeho spolujezdcům způsobena zranění, následkům kterých jeden z nich podlehl. Proti uvedenému rozsudku podal stěžovatel odvolání, které bylo shora uvedeným rozhodnutím Krajského soudu v Praze zamítnuto jako nedůvodné.

Ústavní soud si vyžádal od účastníků řízení (Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Kladně) vyjádření k ústavní stížnosti [ a , 2 , o Ústavním soudu, v platném znění (dále jen " ")].

K obsahu ústavní stížnosti se vyjádřila předsedkyně senátu Krajského soudu v Praze JUDr. Helena Rudá ( ) a to tak, že uvedla, že dle jejího názoru tvrzení stěžovatele uplatněná v ústavní stížnosti jsou totožná s těmi, která uváděl v řízení na povolení obnovy řízení i před odvolacím soudem. Odvolací soud se zabýval argumentem stěžovatele o vyloučení znalkyně z podání znaleckého posudku z důvodu pochybnosti o její nepodjatosti a shledal je nedůvodnými, dále v podrobnostech odkázala na odůvodnění napadených rozhodnutí. Účastník řízení nesdílí názor stěžovatele co do porušení jeho práv, a proto navrhl, aby Ústavní soud odmítl ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou a vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání před Ústavním soudem.

Okresní soud v Kladně se vyjádřil k výzvě Ústavního soudu předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Hauptmanovou ( ). V zásadních směrech odkázala na znění napadených rozhodnutí i na jednotlivé protokoly o průběhu veřejného zasedání, jakož i na provedené dokazování. Procesní návrh stran rozhodnutí o ústavní stížnosti nevznesla a současně dle udělila souhlas s upuštěním od ústního jednání.

III.

Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí soudů z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí Ústavní soud neopíral o obsah vyjádření obecných soudů, jež vydaly napadená rozhodnutí, dospěl k závěru, že stěžovateli nebudou zaslána k jeho replice.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá především dotčení svého ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces, zaručeného mu zejména y, a to v souvislosti se zamítnutím jím tvrzené nepřípustnosti a nezákonnosti znaleckého posudku, jakož i s hodnocením důkazů v řízení o obnově obecnými soudy. Zmíněný y stanoví, že každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu, čímž se rozumí, že obecným soudům je svěřeno, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Při tomto rozhodování je soudce vázán zákonem ( y) a při výkonu své funkce je nezávislý ( y). Pokud obecné soudy postupovaly v dané věci v souladu s ustanoveními trestního řádu, jež upravují průběh řízení o návrhu na povolení obnovy řízení a svůj postup řádně odůvodnily, nemůže Ústavní soud učinit závěr, že proces byl ve svém celku nespravedlivý. Rozsah práva na spravedlivý proces, zaručený v a násl. y, není přitom možno vykládat tak, jako by garantoval úspěch ve věci.

Ústavní soud vycházel při posuzování dané věci z toho, že obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem znamenajícím průlom do principu nezměnitelnosti pravomocného rozhodnutí, jehož účelem je odstranit nedostatky ve skutkových zjištěních tohoto rozhodnutí. Tímto účelem daného mimořádného opravného prostředku je dán i postup příslušného obecného soudu při povolování obnovy řízení tak, jak je upraven v ustanoveních § 277 a násl. tr. řádu.

Z hlediska obsahu ústavní stížnosti je pro postup soudu při povolování obnovy řízení rozhodující ustanovení § 278 odst. 1 tr. řádu, které pro daný případ stanovuje podmínku obnovy řízení tím, že vyjdou najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině. Stěžovatel za tyto skutečnosti či důkazy soudu dříve neznámé označil to, že znalecké posudky jako důkazy podal vyloučený znalec, který je v úzkém rodinném vztahu s obžalobou. MUDr. O. P. - T., znalkyně z oboru zdravotnictví, je sestrou Okresní státní zástupkyně JUDr. Niny Brozové, což je v rozporu s tr. řádem a ustanovením , a má za následek nepřípustnost a nezákonnost tohoto znaleckého posudku. S tímto tvrzením stěžovatele se obecné soudy vypořádaly a ve shodě s ustanovením tr. řádu odůvodnily tak, že JUDr. Nina Brozová v řízení stěžovatele nekonala ve věci stěžovatele žádné úkony a bezprostředně tedy vztah k této věci nemá. Během dlouhodobé praxe znalkyně MUDr. O. P. - T., nikdy nebylo zjištěno, že by v projednávaných věcech postupovala neobjektivně ve prospěch jedné ze stran. Znalecký posudek ve věci stěžovatele je jen jeden z důkazů, které podle přesvědčení obecných soudů stěžovatele usvědčovaly, a jeho význam není natolik zásadní, aby mohl vést ke změně původního rozhodnutí. Návrh stěžovatele obecný soud zamítl, že se nejedná o novum ve smyslu ustanovení tr. řádu a tuto skutečnost není třeba objasňovat

Ke stěžovatelem vysloveným námitkám Ústavní soud konstatuje, že z ústavního principu nezávislosti soudů podle y ČR vychází též zásada volného hodnocení důkazů zakotvená v tr. řádu, z níž mimo jiné vyplývá, že obecné soudy v každé fázi řízení provádějí hodnocení důkazů a zvažují, nakolik je potřebné dosavadní stav dokazování doplnit. Ústavní soud se ztotožňuje se závěry obecných soudů, že návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení postrádal vůbec zákonné podmínky pro akceptování takového postupu. Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozhodnutí vyplývá, že obecné soudy návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení řádně projednaly, i když důkazním návrhům stěžovatele nevyhověly (důkazy v řízení obecné soudy hodnotily v souladu s ustanovením tr. řádu a způsobem odpovídajícím ustanovení tr. řádu). Ve smyslu ustanovení odst. l tr. řádu Ústavní soud konstatuje, že obecné soudy ústavně garantované právo stěžovatele na soudní ochranu neporušily. Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatele se zamítnutím návrhu na povolení obnovy řízení a neprovedení navržených důkazů. Postupem obecných soudů nedošlo tudíž ani k porušení y.

Právo na soudní ochranu vyplývající z y znamená, že Ústavní soud je povolán k tomu, aby dbal v konkrétní věci na procesní čistotu toho kterého řízení, jak konstatoval již ve svých rozhodnutích, kterými byla zamítnuta ústavní stížnost stěžovatelů proti rozhodnutím o návrhu na obnovu řízení. (např.

sp. zn.

,

,

); odkaz stěžovatele na nález Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

neshledal v dané věci případný.

Ze shora uvedených důvodů byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnuta.

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 18. dubna 2006

Stanislav Balík v. r.

předseda senátu