Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 32/06

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti L. M., právně zastoupené Alexandrem Petričkem, advokátem se sídlem Chrastavská 188/27, Liberec, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - průtahům v řízení vedeném u Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. (nově ), takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení d, domáhá vydání nálezu, kterým by bylo Nejvyššímu soudu ČR zakázáno, aby pokračoval v porušování práva stěžovatelky na projednání věci bez zbytečných průtahů v řízení vedeném pod sp. zn. a aby mu bylo přikázáno neprodleně v této věci jednat.

V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že je žalobkyní v řízení proti Městské nemocnici a ÚSP Mariánské Lázně o náhradu škody na zdraví. V souvislosti s tímto řízením podala stěžovatelka dne 25. 2. 2004 ústavní stížnost, o níž rozhodl Ústavní soud nálezem ze dne 3. 3. 2005,

sp. zn.

, jímž byl zrušen rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2003, sp. zn. , ve výroku, kterým bylo odmítnuto dovolání.

Stěžovatelka se proto domnívala, že Nejvyšší soud ČR vydá rozhodnutí, kterým naváže v souladu s právním názorem Ústavního soudu na předchozí rozsudek, ten však svou nečinností porušuje její právo na projednání věci bez zbytečných průtahů.

K obsahu ústavní stížnosti se vyjádřila předsedkyně senátu 25 Cdo Nejvyššího soudu ČR, která sdělila, že v současné době je vyžádán procesní spis od Okresního soudu v Chebu a po jeho přidělení soudci zpravodaji bude ve věci neprodleně rozhodnuto.

Ústavní soud před meritorním posouzením ústavní stížnosti zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje obsahové a formální náležitosti a zda se jedná o ústavní stížnost přípustnou podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), přičemž dospěl k závěru, že jde o návrh nepřípustný.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když stěžovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.

Ústavní soud v minulosti, s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, před podáním ústavní stížnosti nevyžadoval vyčerpání hierarchické stížnosti předsedovi soudu na průtahy v řízení, a to z důvodu, že takovou stížnost nepovažoval za efektivní prostředek nápravy průtahů v řízení. Novelou , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), provedenou , však byla do právního řádu začleněna nová úprava stížnosti na průtahy v řízení, na niž navazuje institut návrhu na určení lhůty pro provedení procesního úkonu ( ). Vzhledem k tomu, že uvedená novela zákona odstranila dřívější neúčinnost stížnosti a do právního řádu tak byl vnesen nový efektivnější prostředek sloužící jednotlivci k nápravě situace vzniklé průtahy v řízení, považuje Ústavní soud za nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti proti zbytečným průtahům v řízení vyčerpání návrhu dle zákona o soudech a soudcích před obecnými soudy (srov. např. usnesení ve věcech

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

).

Z obsahu ústavní stížnosti ani z vyjádření Nejvyššího soudu ČR nevyplývá, že by stěžovatelka podle shora citovaného ustanovení postupovala. Za této situace je třeba ústavní stížnost hodnotit jako návrh nepřípustný.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavní soud návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení dle ustanovení jako návrh nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. března 2006

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj