Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 678/04

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky G., zastoupené advokátem JUDr. Z.K., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2004, čj. - 28, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 14. 7. 2004, čj. - 22, t a k t o:

Ústavní stížnost se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelka ve včasné ústavní stížnosti, která splňuje i ostatní formální náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), navrhla zrušení v záhlaví označených usnesení Městského soudu v Praze (dále jen " ") a Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále jen "obvodní soud").

V ústavní stížnosti stěžovatelka shrnula průběh svého sporu s žalovanou MčP. Uvedla, že žalovaná neoprávněně obsadila jí užívané nebytové prostory a protiprávně zabavila její majetek, který jí i nadále zadržuje. To způsobilo, že stěžovatelka nemůže podnikat a nemá ani žádné finanční prostředky. Proti městské části podala žalobu, ale vzhledem k uvedené situaci nemůže zaplatit vysoký soudní poplatek. Zamítnutí žádosti o prominutí soudního poplatku znemožňuje stěžovatelce uplatňovat její práva, což je v rozporu s ustanoveními , a .

V souladu s ustanovením , 4 bylo vyžádáno vyjádření účastníků řízení.

uvedl, že v daném případě nebyly pro osvobození od soudních poplatků, podle , splněny podmínky a závěr soudu byl v usnesení zdůvodněn. Na osvobození od soudních poplatků není právní nárok, účastník nemůže vázat svá ústavní práva, vyplývající ze soudního procesu, na poskytnutí osvobození od soudních poplatků.

Z ústavní stížnosti napadených rozhodnutí bylo zjištěno, že u obvodního soudu bylo, pod sp. zn. , vedeno řízení o žalobě městské části proti stěžovatelce (tehdy v procesním postavení žalované) o zaplacení smluvní pokuty ve výši 491 000,-- Kč. Žalobě bylo vyhověno, rozsudek nabyl právní moci dne 31. 7. 2003. Řízení v uvedené věci bylo skončeno zamítavým rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2004, sp. zn. . O ústavní stížnosti proti tomuto rozsudku rozhodoval i Ústavní soud. Usnesením ze dne 19. 5. 2005,

sp. zn.

, ji shledal zjevně neopodstatněnou.

V řízení před Obvodním soudem, vedeném pod sp. zn. , se stěžovatelka domáhá po žalované městské části zaplacení částky 5 897 456,-- Kč z titulu náhrady škody a požádala o osvobození od soudních poplatků. Obvodní soud její návrh zamítl usnesením ze dne 14. 7. 2004, čj. - 22, a usnesením ze dne 30. 8. 2004, čj. - 28, napadené usnesení obvodního soudu potvrdil.

Ústavní soud opakovaně ve své judikatuře uvádí, že není vrcholem soustavy obecných soudů ( , y ČR) a není oprávněn zasahovat do jejich jurisdikční činnosti, a proto na sebe nemůže atrahovat právo přezkumného dohledu [viz např. nález

sp. zn.

in Ústavní soud ČR, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 1, nález č. 5, str. 41]. To ale platí jen potud, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté y ( y ČR). S ohledem na uvedené posuzoval Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatelky a po zvážení všech okolností případu dospěl k závěru, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný.

Stěžovatelka sice neuvádí žádnou ústavněprávní argumentaci, ani blíže nespecifikuje, které ústavně zaručené základní právo nebo svoboda měly být postupem a rozhodnutími obecných soudů porušeny, ale z její stížnosti lze dovodit (pokud píše o nemožnosti uplatnění svých práv), že namítá zásah do práva na spravedlivý proces ve smyslu d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

Ústavní soud připomíná, že v otázce osvobození od soudních poplatků je možnost jeho zásahu do rozhodování obecných soudů ještě omezenější než v případech ostatních, jak zmínil mj. v usnesení

sp. zn.

(Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 19, nález č. 28, str. 275), kde konstatoval, že rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, spadá výhradně do rozhodovací sféry obecných soudů a s ohledem na ústavně zaručený princip nezávislosti soudů ( y ČR) Ústavnímu soudu nepřísluší přehodnocovat závěry, ke kterým obecný soud při zvažování důvodnosti uplatněného nároku dospěl.

V projednávané věci lze konstatovat, že rozhodnutí obecných soudů jsou vyčerpávajícím způsobem odůvodněna. Obvodní soud se při aplikaci zabýval tím, zda u stěžovatelky nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Poukázal na výsledek řízení vedeného pod sp. zn. a na to, že v řízení zahájeném dne 12. 5. 2004 stěžovatelka uplatňuje, po více než pěti letech od tvrzeného protiprávního jednání, náhradu škody. S ohledem na to obvodní soud žalobu posoudil jako zřejmě bezúspěšné uplatňování práva a osvobození od soudních poplatků nepřiznal. Uvedenou argumentaci doplnil v odůvodnění svého usnesení ještě , když konstatoval, že k osvobození od soudních poplatků nepostačí jen nedostatek finančních prostředků žadatele, ale kumulativně musí být splněna i podmínka, že nejde o zjevně bezúspěšné uplatnění nebo bránění práva či o svévolnou žalobu. Ústavní soud je toho názoru, že z ústavně právního hlediska nelze napadeným rozhodnutím obecných soudů nic vytknout, jejich procesní postup a aplikace podústavního práva byla ústavně konformní, k zásahu do základních ústavně zaručených práv stěžovatelky garantovaných y a Úmluvy nedošlo.

Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud neshledal v řízení před obecnými soudy žádné porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatelky, odmítl její ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení:Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. ledna 2006

František Duchoň

předseda I. senátu Ústavního soudu