Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 617/05

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti D. Š., zastoupené Mgr. Ondřejem Mičaníkem, advokátem Advokátní kanceláře v Ostravě, Hollarova 1124/14, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - průtahům v řízení vedeném u Okresního soudu ve Frýdku Místku pod sp. zn. ,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

Odůvodnění

Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení d, domáhá vydání nálezu, kterým by bylo Okresnímu soudu ve Frýdku Místku zakázáno, aby pokračoval v porušování práva stěžovatelky na projednání věci bez zbytečných průtahů v řízení vedeném pod sp. zn. a aby mu bylo přikázáno bez zbytečného odkladu vydat rozhodnutí ve věci samé.

V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že je jako žalovaná účastnicí řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, které bylo na základě žaloby jejího bývalého manžela zahájeno dne 17. 4. 1998. Ve věci sice byly ze strany soudu učiněny procesní úkony a vydána rozhodnutí upravující postup řízení, avšak tyto úkony účelně nevedou k rozhodnutí ve věci. Dne 30. 10. 2003 stěžovatelka podala stížnost na průtahy v řízení ke Krajskému soudu v Ostravě, ta však byla shledána jako nedůvodná, neboť z přehledu úkonů ze spisu plyne, že se spisem se pravidelně pracuje a nebyly shledány průtahy subjektivního rázu. Ministerstvo spravedlnosti v odpovědi na stížnost stěžovatelky pouze konstatovalo nedostatek kompetencí k zásahu do nezávislého rozhodování soudu.

Ústavní soud před meritorním posouzením ústavní stížnosti zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje obsahové a formální náležitosti a zda se jedná o ústavní stížnost přípustnou podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), přičemž dospěl k závěru, že jde o návrh nepřípustný.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když stěžovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.

Ústavní soud v minulosti, s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, před podáním ústavní stížnosti nevyžadoval vyčerpání hierarchické stížnosti předsedovi soudu na průtahy v řízení, a to z důvodu, že takovou stížnost nepovažoval za efektivní prostředek nápravy průtahů v řízení. Novelou , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), provedenou , však byla do právního řádu začleněna nová úprava stížnosti na průtahy v řízení, na niž navazuje institut návrhu na určení lhůty pro provedení procesního úkonu ( ). Vzhledem k tomu, že uvedená novela zákona přinesla kvalitativní změnu odstraňující dřívější neúčinnost stížnosti a do právního řádu tak byl vnesen nový efektivnější prostředek sloužící jednotlivci k nápravě situace vzniklé průtahy v řízení, považuje Ústavní soud za nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti proti zbytečným průtahům v řízení vyčerpání návrhu dle zákona o soudech a soudcích před obecnými soudy (srov. např. usnesení ve věcech

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

).

Z obsahu ústavní stížnosti a doložených příloh je zřejmé, že stěžovatelka sice již dne 30. 10. 2003 podala stížnost ke krajskému soudu, avšak přestože stížnost na průtahy v řízení nebyla dle jejího názoru řádně vyřízena, navazující návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu dle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích nevyužila. Ústavní stížnost stěžovatelka navíc podává až 2 roky poté, co v řízení u obecných soudů poukazovala na průtahy v řízení, aniž by bylo z jejího návrhu zřejmé, že ve věci následně využila procesní prostředky svěřené jí zákonem k hájení svého práva na projednání věci bez zbytečných průtahů. Za této situace je třeba ústavní stížnost hodnotit jako návrh nepřípustný.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavní soud návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení dle ustanovení jako návrh nepřípustný odmítl.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. prosince 2005

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj