Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 546/05

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J.R., zastoupeného JUDr. Janem Nádraským, advokátem v Plzni, ul. Kardinála Berana 23, proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 6. prosince 2001, čj. -261, a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. května 2002, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 14. 10. 2005 brojí stěžovatel proti v záhlaví označeným rozhodnutím obecných soudů. Rozsudek Krajského soudu v Plzni, napadený touto ústavní stížností, proti kterému nebylo podle zákona dovolání možné, byl stěžovateli doručen dne 19. června 2002. Stěžovatel dovozuje včasnost ústavní stížnosti s ohledem na to, že proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, napadenému touto ústavní stížností, podal žalobu pro zmatečnost, a rozhodnutí o této žalobě pro zmatečnost bylo stěžovateli doručeno dne 14. 10. 2005.

Ústavní stížnost je podána po lhůtě stanovené .

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen " ", lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se dle dikce citovaného ustanovení rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Z dikce ust. a z ust. vyplývá, že žaloba pro zmatečnost je posledním procesním prostředkem ve smyslu citovaného ust. .

Podstatou ust. je zakotvení subsidiarity ústavní stížnosti. Pokud stěžovatel podá ústavní stížnost, je současně nutné, aby podal ústavní stížnost též proti poslednímu procesnímu prostředku ve smyslu ust. , ledaže zákon stanoví výslovně jinak (srov. ). Podal-li stěžovatel žalobu pro zmatečnost podle příslušných ustanovení , dovozoval uplatnění důvodů pro tuto žalobu dle . Pokud následně nenapadá rozhodnutí obecného soudu o žalobě pro zmatečnost (a protiústavností tohoto rozhodnutí v ústavní stížnosti ani nijak neargumentuje), lze z toho dovodit, že dle jeho názoru toto rozhodnutí není protiústavní. Stěžovatel však nemůže obcházet smysl ústavní stížnosti ani lhůt s ústavní stížností spojených tím, že po obdržení rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost zpětně napadne ústavní stížností původní rozhodnutí obecného soudu z roku 2002, neboť v takovém případě nelze hodnotit ústavní stížnost jako včasnou. Ústavní stížnost bylo totiž v tomto případě možno podat buď tak, že by stěžovatel současně napadal též poslední rozhodnutí obecného soudu o žalobě pro zmatečnost, a vytýkal by tomuto rozhodnutí protiústavnost, anebo tak, že by včas napadl původní rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 30. května 2002, pokud by protiústavnost tohoto rozhodnutí byla založena na jiných důvodech než na důvodech podání žaloby pro zmatečnost (v takovém případě totiž žaloba pro zmatečnost není posledním procesním prostředkem ve smyslu ust. ).

Ústavní soud proto vyhodnotil ústavní stížnost podanou v roce 2005 proti rozhodnutí doručenému stěžovateli v roce 2002 jako stížnost podanou po šedesátidenní lhůtě uvedené v ust. , a proto ji jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem odmítl soudcem zpravodajem podle ust. .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. prosince 2005