Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 361/05

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Muchy a soudců Pavla Holländera a Jana Musila - ze dne 24. listopadu 2005

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti F. B. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 5. 2005 č. j. -29 a proti usnesení k bodu č. 9 jednání Zastupitelstva obce K. na 24. zasedání, konaném dne 27. 4. 2005, jimiž bylo rozhodnuto o ztrátě mandátu člena zastupitelstva obce, spojené s návrhem na zrušení ustanovení , o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. března 2005.

I. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 5. 2005 č. j. -29 a usnesením k bodu č. 9 jednání Zastupitelstva obce K. na 24. zasedání, konaném dne 27. 4. 2005, byl porušen d, podle kterého mají občané za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. II. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 5. 2005 č. j. -29 a usnesení k bodu č. 9 jednání Zastupitelstva obce K. na 24. zasedání, konaném dne 27. 4. 2005, se zrušují. III. Návrh na zrušení ustanovení , o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. března 2005, se odmítá.

Odůvodnění

I.

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 14. 7. 2005, se F. B. (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatel") domáhal zrušení usnesení k bodu č. 9 jednání Zastupitelstva obce K. na 24. zasedání, konaném dne 27. 4. 2005, jakož i usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 5. 2005 č. j. -29, a to pro porušení d (dále jen " "). Spolu s ústavní stížností stěžovatel podal návrh na zrušení ustanovení , o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. března 2005 (dále jen "zákon o volbách do zastupitelstev obcí").

V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že žalobou u Krajského soudu v Plzni se domáhal zrušení usnesení k bodu č. 9 jednání Zastupitelstva obce K. na 24. zasedání, konaném dne 27. 4. 2005. Na tomto jednání zastupitelstva bylo rozhodnuto o tom, že stěžovateli zanikl mandát člena Zastupitelstva obce K. z důvodu neslučitelnosti této funkce s jeho funkcí v organizační složce obce K. s názvem "O.", jejímž je Zastupitelstvo obce K. zřizovatelem dle ustanovení , o rozpočtových pravidlech územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. K zániku mandátu člena zastupitelstva mělo dojít v souladu s ustanovením zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 18. 5. 2005 č. j. -29 návrh stěžovatele na zrušení uvedeného usnesení zamítl s tím, že Zastupitelstvo obce K. rozhodlo v souladu se zákonem o volbách do zastupitelstev obcí a že toto rozhodnutí není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

Stěžovatel je přesvědčen o tom, že rozhodnutí Zastupitelstva obce K. je v rozporu s y, podle kterého mají občané za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. Stěžovatel byl jako kandidát Sdružení nezávislých kandidátů "Ch." ve volbách v roce 2002 řádně zvolen do Zastupitelstva obce K. Do funkce lesního hospodáře organizační složky "O." byl jmenován až dne 24. 3. 2003, tzn. až poté, co byl zvolen do zastupitelstva obce.

II.

Pro posouzení důvodnosti podané ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal spis vedený u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , jakož i vyjádření tohoto soudu k projednávané věci. Dále si Ústavní soud vyžádal vyjádření obce K., jakož i vyjádření vedlejšího účastníka řízení k projednávané věci.

Krajský soud v Plzni ve svém vyjádření Ústavnímu soudu doručeném dne 26. 8. 2005 uvedl, že všechny důvody, které ho vedly dne 18. 5. 2005 k vydání usnesení č. j. -29, vtělil do jeho odůvodnění, a proto na ně zcela odkazuje.

Starosta obce K., O. W., ve svém vyjádření Ústavnímu soudu doručeném dne 30. 8. 2005 uvedl, že se plně ztotožňuje se stěžovatelem F. B. Stěžovatel byl podle starosty obce řádně zvolen do zastupitelstva obce na celé čtyřleté období 2002 - 2006 a novela zákona o volbách do zastupitelstev obcí, která byla přijata Parlamentem ČR, je podle něj zmatečná a diskriminační. Vytváří křivdy a omezování zastupitelů, kteří si řádně plní své úkoly a povinnosti a navzdory své odbornosti a schopnosti vykonávat potřebné řídící a hospodářské funkce v rámci hospodaření obcí jsou takto omezováni. Hospodářská činnost obcí, uvádí starosta obce, je nezbytná a vrácené lesy obcím je nutné obhospodařovat. Hospodaření v obcích probíhá na základě zpracovaného a schváleného "Lesního hospodářského plánu", který schvalují státní orgány. Rovněž tak podle starosty nelze předpokládat, že v jedenáctičlenném zastupitelstvu jeden správce lesů může ovlivnit závěry usnesení. Navíc při projednávání lesního hospodářství se stěžovatel vylučuje sám z jednání a rozhodování. Stěžovatel aktivně pracuje jako předseda finančního výboru a pozitivem je jeho dlouholetá činnost v orgánech samosprávy obcí. Starosta obce proto uzavřel, že obec nesouhlasí s novým zákonem a doporučuje, aby stěžovatel mohl pracovat i nadále jako zastupitel obce.

Vedlejší účastník - Sdružení nezávislých kandidátů "Ch." se ve stanovené lhůtě k podané ústavní stížnosti nevyjádřilo.

Účastníci souhlasili s upuštěním od ústního jednání ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Protože vedlejší účastník řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, předpokládal Ústavní soud v souladu s poskytnutým poučením, že s upuštěním od ústního jednání souhlasí. S ohledem na uvedené proto Ústavní soud rozhodoval ve věci bez nařízení ústního jednání.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že usnesením k bodu č. 9 jednání Zastupitelstva obce K. na 24. zasedání, konaném dne 27. 4. 2005, Zastupitelstvo obce K. vyslovilo, že dnem 27. 4. 2005 v souladu s ustanovením § 55 odst. 3 písm. c) zákona o volbách do zastupitelstev obcí zanikl mandát člena Zastupitelstva obce K. pana F. B., a to z důvodu neslučitelnosti této funkce s jeho funkcí vedoucího organizační složky obce K. s názvem "O.", jejímž je Zastupitelstvo obce K. zřizovatelem podle ustanovení , o rozpočtových pravidlech územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů.

Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 5. 2005 č. j. -29 byl zamítnut návrh navrhovatele F. B. na zrušení usnesení k bodu č. 9 jednání Zastupitelstva obce K. na 24. zasedání, konaném dne 27. 4. 2005. V odůvodnění usnesení Krajský soud v Plzni uvedl, že z dikce zákona o volbách do zastupitelstev obcí jednoznačně plyne, že zastupitelstvo obce nemá prostor pro úvahy, zda zánik mandátu svého člena v případě, že je zároveň osobou oprávněnou jednat za organizační složku obce, vysloví či nikoliv. Zákon explicitně stanovuje povinnost zastupitelstva takové rozhodnutí učinit, pokud je naplněn zákonný důvod, jako je tomu právě v tomto případě. Nestane-li se tak na nejbližším zasedání, je třeba aplikovat odstavec 4 ustanovení § 55 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, podle něhož ředitel krajského úřadu požádá o svolání mimořádného zasedání zastupitelstva, které se uskuteční do 21 dnů od doručení této žádosti. Není-li zániku mandátu dosaženo, zaniká mandát člena zastupitelstva obce, vysloví-li to ředitel krajského úřadu. Pokud tedy není zpochybněn důvod, tj. existence neslučitelnosti funkcí člena zastupitelstva, spočívající v souběžném oprávnění navrhovatele jednat za organizační složku obce zřízenou týmž zastupitelstvem, je napadené usnesení v souladu se zákonem a není důvod k jeho zrušení. V rozhodnutí krajský soud dále uvedl, že ačkoli navrhovatel nespecifikoval, které jeho právo garantované u bylo vydáním předmětného usnesení porušeno, lze dovodit, že měl na mysli y, podle něhož mají občané za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. Krajský soud se s tvrzeným porušením základního práva navrhovatele neztotožňuje, neboť podle názoru soudu jak právo občanů na přístup k voleným funkcím, tak jejich právo podílet se na správě veřejných věcí nenáleží občanům absolutně, nýbrž pouze za podmínek stanovených zákonem ( y), v tomto případě zákonem o volbách do zastupitelstev obcí.

III.

Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně konstatoval, že tento soud není další instancí v systému obecného soudnictví, není soudem obecným soudům nadřízeným a nezkoumá celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, pokud ovšem takové porušení současně neznamená porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody.

Podle ustanovení může být spolu s ústavní stížností podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.

V projednávané věci napadeným usnesením Zastupitelstvo obce K. na 24. zasedání, konaném dne 27. 4. 2005, vyslovilo, že v souladu s ustanovením § 55 odst. 3 písm. c) zákona o volbách do zastupitelstev obcí zanikl mandát jeho člena pana F. B.

V souladu s ustanovením § 55 odst. 3 písm. c) zákona o volbách do zastupitelstev obcí zaniká mandát člena zastupitelstva obce kromě případů uvedených v odstavci 2, vysloví-li to příslušné zastupitelstvo, z důvodů neslučitelnosti funkcí podle ustanovení § 5 odst. 2, 4 a 5.

Dle ustanovení § 5 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí funkce člena zastupitelstva obce, města, územně členěného statutárního města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí statutárního orgánu příspěvkové organizace obce, osoby oprávněné jednat za organizační složku obce a strážníka obecní policie. Neslučitelnost je dána vůči zastupitelstvu, které příslušnou příspěvkovou organizaci, organizační složku nebo obecní policii zřídilo.

Protože v projednávané věci bylo ustanovení § 5 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, jehož zrušení se stěžovatel domáhá, aplikováno, zabýval se Ústavní soud nejprve návrhem stěžovatele na zrušení uvedeného ustanovení.

Odstavec pátý byl do ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí vložen , kterým se mění , o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, a nabyl účinnosti dnem 1. března 2005.

Nálezem Ústavního soudu ze dne 22. června 2005

sp. zn.

(Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 37, nález č. 127, vyhlášen pod č. 283/2005 Sb.) byl dnem vyhlášení tohoto nálezu , kterým se mění , o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, zrušen. V uvedeném nálezu Ústavní soud dospěl k závěru, že postup Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky předcházející vyhlášení napadeného zákona byl v rozporu s ústavně předepsanou procedurou, bez jejíhož bezvadného naplnění k přijetí zákona dojít nemůže.

Dle ustanovení je návrh na zahájení řízení nepřípustný, týká-li se věci, o které Ústavní soud již nálezem rozhodl, a v dalších případech stanovených tímto zákonem.

Protože ještě před podáním výše uvedeného návrhu stěžovatele byl , kterým byl do ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí vložen pátý odstavec, nálezem Ústavního soudu ze dne 22. června 2005

sp. zn.

zrušen, posoudil Ústavní soud návrh stěžovatele na zrušení ustanovení § 5 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí jako návrh nepřípustný.

IV.

V návaznosti na výše uvedené závěry se Ústavní soud dále zabýval opodstatněností podané ústavní stížnosti, tj. tím, zda rozhodnutí, která jsou stížností napadena, jsou způsobilá porušit základní práva a svobody stěžovatele. Po přezkoumání skutkové a právní stránky věci dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je v tomto směru důvodná.

Protože , kterým se mění , o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, na jehož základě byla ústavní stížností napadená rozhodnutí vydána, byl nálezem Ústavního soudu ze dne 22. června 2005

sp. zn.

pro nedodržení ústavně předepsané procedury zrušen, nemohou nadále obstát závěry zastupitelstva obce a krajského soudu, vycházející ze znění ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí, které bylo do zákona o volbách do zastupitelstev obcí vloženo. Shora konstatovaná změna právní úpravy postihuje důvod zániku mandátu člena zastupitelstva obce, který byl jediným důvodem, pro který krajský soud návrh stěžovatele zamítl. Krajskému soudu sice nelze vytknout porušení zákona, protože v době, kdy své rozhodnutí přijímal, jej tehdy platná právní úprava k takovému rozhodnutí opravňovala, avšak poté, co byl nálezem Ústavního soudu zrušen, se toto rozhodnutí dostalo do rozporu s ústavně zaručeným právem na soudní ochranu podle y, jakož i s y, podle kterého mají občané za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. Stěžovatel získal mandát člena zastupitelstva obce dříve, než byl přijat. Zánik mandátu, opřený o aplikaci tohoto zákona, pozbyl svého opodstatnění poté, co zákon sám byl krátce po svém přijetí nálezem Ústavního soudu zrušen.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnosti podle ustanovení vyhověl a napadené usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 5. 2005 č. j. -29, jakož i usnesení k bodu č. 9 jednání Zastupitelstva obce K. na 24. zasedání, konaném dne 27. 4. 2005, podle ustanovení zrušil.

Vzhledem ke zjištění, že ustanovení , zákona o volbách do zastupitelstev obcí, které je navrhováno ke zrušení, již bylo před podáním předmětného návrhu Ústavním soudem zrušeno, Ústavní soud návrh podle ustanovení ve spojení s ustanovení a dále ve spojení s ustanovením odmítl jako návrh nepřípustný.