Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 495/05

Ústavní soud rozhodl v senátu ve složení z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Stanislava Balíka v řízení o návrhu -ústavní stížnosti stěžovatele V. S., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, zastoupeného JUDr. Stanislavem Blažkem, advokátem, Moskevská 24a, Havířov-město, proti rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově sp. zn. ze dne 20. ledna 2005, usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. ze dne 5. dubna 2005 a usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. ze dne 12. července 2005, za účasti Okresního soudu v Karviné, Krajského soudu v Ostravě a Nejvyššího soudu České republiky jako účastníků řízení, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Okresního soudu v Kraviné, pobočky v Havířově, jímž byl uznán vinným pokračujícím trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. e) trestního zákona a odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let se zařazením do věznice s ostrahou, dále usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž byla zamítnuta jeho stížnost proti citovanému rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, a konečně usnesení Nejvyššího soudu České republiky, jímž bylo odmítnuto dovolání stěžovatele proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě.

Ústavní stížnost odůvodňoval tím, že obecné soudy porušily a 39 d, neboť se stěžovatel skutku, který mu byl kladen za vinu, nedopustil, skutkové zjištění nebylo správné, výrok o vině byl založen pouze na tvrzení proti tvrzení, nebyly provedeny důkazy ve prospěch stěžovatele spočívající v provedení hlasové rekognice a vyžádání SMS zpráv od příslušných operátorů, svědci údajně usvědčující pachatele nebyli věrohodní, dokazování zůstalo neúplné a soudy nepostupovaly podle zásady "v pochybnostech ve prospěch obžalovaného".

Ústavní soud si k posouzení věci vyžádal spis Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud v tomto případě shledal, že ústavní stížnost je pouhým nesouhlasem stěžovatele s rozhodnutím obecných soudů a nevyplývá z ní nic, co by projednávanou věc posunulo do roviny ústavněprávní. Stěžovatel v ústavní stížnosti pouze opakuje svou obhajobu z řízení před obecnými soudy. Brojí proti skutkovým závěrům, k nimž dospěl nalézací soud. Přitom je z odůvodnění napadených rozhodnutí zřejmé, že s námitkami stěžovatele se obecné soudy přesvědčivě vypořádaly, zejména s tím, proč nebyly provedeny důkazy, jichž se stěžovatel dovolával. Stěžovatel netvrdí, že by obecné soudy v něčem konkrétně porušily postup stanovený příslušnými ustanoveními trestního řádu (postup stanovený zákonem ve smyslu y), poukaz na údajné porušení d nijak nekonkretizuje, přičemž je zřejmé, že byl odsouzen za jednání, které trestní zákon označuje trestným činem vydírání a že mu byl uložen zákonem předpokládaný trest. Domáhá se jiné interpretace provedených důkazů a žádá, aby Ústavní soud přehodnotil skutková zjištění, k nimž dospěly obecné soudy.

To však Ústavnímu soudu nepřísluší. Ústavní soud v souladu se svou konstantní judikaturou poukazuje na to, že rozdílné názory na interpretaci "jednoduchého práva" nebo rozdílné názory na skutková zjištění nebo na výsledky hodnocení důkazů, k nimž dospěly obecné soudy, samy o sobě nemohou založit porušení práva na soudní ochranu či spravedlivý proces ve smyslu y. Ústavní soud zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. , a y). Pokud soudy postupují v souladu s obsahem hlavy páté y, nemůže na sebe Ústavní soud atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností ( y).

Podle ustanovení proto Ústavní soud ústavní stížnost proti napadeným rozhodnutím jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. listopadu 2005

Dagmar Lastovecká v. r.

předsedkyně senátu