Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 350/05

Ústavní soud rozhodl dne 9. listopadu 2005 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Jana Musila, ve věci navrhovatele F. N., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Sokolem, advokátem se sídlem Máchova 11, 466 01 Jablonec nad Nisou, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 15. června 2005 č. j. -35 a usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 16. května 2005 č. j. -25, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatel napadl v záhlaví uvedené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, jímž bylo (toliko pro formálně nesprávný poukaz na příslušné ustanovení zákona ve výroku uvedený) zrušeno tamtéž označené usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou a rozhodnuto tak, že se podle § 327 odst. 4 tr. řádu zamítá žádost stěžovatele o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody. Stěžovatel s poukazem na blíže rozvedené výhrady tvrdil, že nesprávným a předpojatým vyhodnocením zdravotního stavu ze strany lékařů Ústřední lékařské komise Vězeňské služby ČR, resp. v návaznosti na to obecnými soudy, jakož i neprovedením důkazů jím navrhovaných lékařských vyšetření prostřednictvím jiných (nezaujatých) lékařů ( tr. řádu), došlo k zásahu do jeho ústavně zaručených základních práv zakotvených v a d (y ČR), pročež se domáhal kasace shora uvedených rozhodnutí obecných soudů.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , ve znění pozdějších předpisů].

Jak vyplývá z dnes již ustálené rozhodovací praxe, přehodnocovat obecnými soudy provedené myšlenkové operace upínající se k dokazování Ústavnímu soudu zásadně nepřísluší, nejedná-li se o extrémní rozpory zakládající takto vykročení z mezí ústavních kautel (

sp. zn.

,

,

,

,

a další)). O takovou situaci, odůvodňující zásah Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů z důvodu svévole (y ČR) v jejich postupu vykročujícímu z kautel daných mezemi nezávislého soudního rozhodování, se v posuzované věci nejedná, když tyto co do důkazního podkladu vyšly především z odborných závěrů Ústřední lékařské komise Vězeňské služby ČR, dle níž všechna zjištěná onemocnění stěžovatele jsou léčitelná v podmínkách výkonu trestu odnětí svobody na shodné úrovni s léčbou civilní, přičemž bezprostředně neohrožují jeho život ( tr. řádu a contrario). Za těchto podmínek lze stěží dovozovat namítané dotčení shora označených základních práv stěžovatele. Presumovat bez dalšího "neobjektivnost" důkazu, z nějž vyvodily obecné soudy skutkový základ pro rozhodnutí v dané věci (y ČR), Ústavnímu soudu, který není další skutkovou instancí, nýbrž soudním orgánem ochrany ústavnosti (y ČR), nepřísluší.

Proto byla Ústavní stížnost z pohledu ústavních kautel posouzena jako zjevně neopodstatněná a podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. listopadu 2005