Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 386/05

Ústavní soud rozhodl dne 29. září 2005 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Jana Musila, ve věci navrhovatele L. B., zastoupeného Mgr. Václavem Sládkem, advokátem se sídlem Praha 5, Janáčkovo nábřeží 51/39, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2005 č. j. -296 a Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 9. 2004 č. j. -208 ve znění opravného usnesení ze dne 3. 2. 2005 č. j. -290, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že jimi dle jeho přesvědčení došlo k porušení práva na spravedlivý proces, zakotveného v d, v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i k porušení principu vázanosti soudu zákonem ve smyslu y. Uvedl, že soud I. stupně rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů soudní znalkyni a přiznal jí tak 13.200,- Kč za práci a 1.166,- Kč na úhradu hotových výdajů, v odvolání proti tomuto rozhodnutí namítl zejména, že označená jako znalecký posudek z 29. 8. 2004 nemá náležitosti posudku, neobsahuje odpovědi na otázky specifikované soudem v zadání úkolu znalkyni, trpí rozporem mezi jejími zjištěními a učiněnými závěry a současně neobsahuje řádné odůvodnění. Brojil proti výši přiznaného znalečného proto, že ve vyúčtování vykazovanou práci znalkyně nemá za účelně vynaloženou na to, co jí soud uložil, posudek nepovažuje za kvalitní - proto jí měla být odměna mimořádně odepřena. Odvolací soud se s jeho námitkami nevypořádal, označil je za neopodstatněné a usnesení soudu I. stupně potvrdil. V odůvodnění uvedl, že je věcí soudu, jak posoudí kvalitu posudku pro rozhodnutí ve věci samé, když nespokojenost s jeho závěry nemůže být sama o sobě předpokladem pro nepřiznání odměny znalci.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených usnesení, kterými bylo přiznáno znalkyni znalečné, zásah do práv, jichž se v návrhu stěžovatel dovolává, zjištěn nebyl. Soud I. stupně rozhodl o výši znalečného podle , časovou náročnost posudku dle své úvahy zhodnotil tak, že za přiměřenou dobu k jeho vypracování uznal 46 hodin a odměnu ve výši 13.200,- Kč, přičemž za dále vykazovaných 41 hodin znalkyni odměnu v částce 12.700,- Kč nepřiznal. Městský soud v Praze přezkoumal dle a odvoláním napadené rozhodnutí o přiznání znalečného a důvodně shledal námitky žalovaného, tj. stěžovatele, neopodstatněnými, když postup soudu I. stupně při určení výše odměny znalkyni byl shledán v souladu s , ve znění pozdějších předpisů - lze doplnit, že odměna byla určena dle povahy posudku a přiměřenosti doby potřebné k jeho vypracování, pro její mimořádné snížení v rámci sazby či pro odepření odměny (ve smyslu ) důvody dány nebyly. V dalším lze na odůvodnění usnesení soudu II. stupně odkázat.

Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. září 2005