Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 176/05

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele COOP Centrum družstvo, se sídlem Praha 1, Na Poříčí 30, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Altnerem, advokátem v Praze 10, Nad Olšinami 27, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 12. 2004, čj. -44, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 4. 2003, čj. -28, a dále proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, spočívajícímu v průtazích v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností ze dne 25. 3. 2005 brojí proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 4. 2003, čj. -28, kterým byl podle vyzván k doplnění podání ze dne 25. 5. 1999, a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 12. 2004, čj. -44, jímž bylo odvolání stěžovatele proti výše uvedené výzvě podle jako nepřípustné odmítnuto ( ), a dále poukazuje na průtahy v daném řízení (tj. vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. ). Má přitom za to, že uvedenými rozhodnutími a postupem obecných soudů byl dotčen v právech zakotvených v , a d, jakož i v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Navrhl proto, aby Ústavní soud v nálezu vyslovil porušení jeho práv a zrušil citovaná rozhodnutí soudů obou stupňů.

Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (, 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ""). Přitom dospěl k závěru, že ústavní stížnost není ve smyslu přípustná.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje - to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení [, ].

Ústavní soud se již zabýval řadou obsahově totožných ústavní stížností stěžovatele, přičemž např. v usnesení ze dne 2. 5. 2005,

sp. zn.

, jde-li o část ústavní stížnosti směřující proti "rozhodnutí orgánu veřejné moci", konstatoval, že stěžovatel mohl ve smyslu napadnout usnesení odvolacího soudu žalobou pro zmatečnost. Kromě toho je třeba poukázat na usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 4. 2005,

sp. zn.

, ve kterém se odkazuje na princip subsidiarity s tím, že řízení o subjektivním právu stěžovatele dále probíhá, přičemž stěžovatel až po jeho skončení (až bude vydáno rozhodnutí ve věci samé a stěžovatel vyčerpá všechny procesní prostředky k ochraně svých práv) má možnost ústavní stížnost podat.

Pokud jde o tu část ústavní stížnosti, v níž stěžovatel brojí proti údajným průtahům v řízení, možno znovu odkázat na výše uvedená rozhodnutí Ústavního soudu, z nichž vyplývá, že nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti proti zbytečným průtahům v řízení je vyčerpání návrhu ve smyslu , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), jakožto efektivního prostředku nápravy.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnout jako návrh nepřípustný [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. září 2005