Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 182/05

Ústavní soud rozhodl dne 6. dubna 2005 soudcem zpravodajem JUDr. Eliškou Wagnerovou, Ph.D., mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ve věci ústavní stížnosti COOP Centrum družstva, se sídlem Na Poříčí 30, Praha 1, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Altnerem, advokátem se sídlem Nad Olšinami 27, Praha 10, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 12. 2004, č. j. - 44, a proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 4. 2003, č. j. -28 a dále proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v průtazích v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. ,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností podanou dne 29. 3. 2005, se stěžovatel domáhal zrušení výše uvedených rozhodnutí vydaných ve věci žaloby o zaplacení a domáhal se též ochrany Ústavního soudu před průtahy v řízení. Stěžovatel tvrdil, že těmito rozhodnutími bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, garantované d (dále "") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále "Úmluva"). Porušen měl být i y a y. Dotčeno bylo i právo na projednání věci bez průtahů, garantované y.

Stěžovatel by soudem prvního stupně vyzván k doplnění podání. K poškozování jeho práv mělo dojít tím, že soud po podání návrhu nezačal jednat ve věci samé, ale v rozporu s jednání ve věci samé podmiňoval individualizací závazkového vztahu, ačkoli tento byl dostatečně individualizován číslem faktury. Soud tak stěžovateli ukládal povinnosti nad rámec zákona a mj. zvýhodnil dlužníka. Soud již v řízení způsobil průtahy a nyní v řízení pokračuje tak, že ochranu maří a nutí účastníka aby upustil od uplatňování svého práva na soudní ochranu. Rozhodnutí druhostupňového soudu, jímž bylo pro nepřípustnost odmítnuto odvolání proti výše uvedenému usnesení , a to dle ust. ("Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil"), stěžovatel vytkl, že nepřihlédlo k tomu, že "napadené usnesení překračuje svou povahou charakter usnesení jímž se upravuje vedení řízení".

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále ""), a to včetně podmínek ust. , které vyžadují, aby před podáním ústavní stížnosti stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje ( ).

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní stížnost podle písm. d)y ČR představuje toliko subsidiární prostředek ochrany práv jednotlivce, který lze uplatnit pouze v situaci, kdy v právním řádu neexistují jiné prostředky ochrany práva nebo kdy případný zásah do práv nelze odčinit jiným způsobem. Princip subsidiarity ústavní stížnosti, který se promítá v konkrétním znění příslušných ustanovení , tak stanoví maximu, podle níž existuje-li v právním řádu prostředek, jehož uplatněním může jednotlivec dosáhnout ochrany svých práv, je třeba trvat před věcným projednáním ústavní stížnosti na jeho vyčerpání.

Zpravidla lze podat ústavní stížnost až po pravomocném rozhodnutí ve věci samé, není-li možné ochranu práva dále uplatňovat v jiném řízení. Dílčí rozhodnutí soudu, zejména rozhodnutí, jimiž soud upravuje vedení řízení či vyzývá k doplnění či opravení podání, jsou napadnutelná ústavní stížností v zásadě jen tehdy, mají-li význam pro ochranu nároku (práva), který je předmětem řízení před obecným soudem, a zároveň nepřípustně a nezhojitelně (v dalším řízení) zasahují do základních práv a svobod stěžovatele.

Vzhledem k tomu, že ochranu základních práv stěžovatele nelze chápat odtrženě od práva či nároku, který je v soudním řízení uplatňován, přičemž stěžovatel v ústavní stížnosti brojí právě pouze proti rozhodnutím nemajícím v daném okamžiku dopad do sféry jeho základních práv a svobod, jenž by byl trvalý a nezhojitelný v dalším řízení před obecnými soudy, nezbylo Ústavnímu soudu než uplatnit princip subsidiarity ústavní stížnosti, jak byl výše popsán. O tom, zda o stěžovatelově nároku (právu) bylo rozhodnuto způsobem, který neporušuje jeho základní práva či svobody, bude moci být případně rozhodováno až po pravomocném skončení věci.

Pokud jde o tu část stížnosti, jíž stěžovatel brojí proti zbytečným průtahům v řízení, je třeba konstatovat, že Ústavní soud v minulosti nevyžadoval vyčerpání tzv. hierarchické stížnosti, tj. stížnosti předsedovi soudu na průtahy v řízení, před podáním ústavní stížnosti, a to z důvodu, že takovou stížnost nepovažoval za efektivní prostředek nápravy průtahů v řízení (viz např. nález ze dne 16. 1. 2004,

sp. zn.

in Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, dále "Sb. n. u.", sv. 32, str. 35 , nebo nález ze dne 6. 4. 2004,

sp. zn.

in Sb. n. u., sv. 33, str. 25 ). Novelou , o soudech, soudcích provedenou byl do právního řádu včleněn s účinností od 1. 7. 2004 nový institut - tzv. návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu ( zákona o soudech a soudcích). Vzhledem k této snaze zákonodárce zavést do právního řádu nový efektivnější prostředek sloužící jednotlivci k nápravě situace vzniklé průtahy v řízení, považuje Ústavní soud za nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti proti zbytečným průtahům v řízení vyčerpání tohoto návrhu před obecnými soudy (srov. např. nález ze dne 17. 8. 2004,

sp. zn.

dostupný na www.judikatura.cz).

Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný ( ).

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. dubna 2005

Eliška Wagnerová

soudce zpravodaj