Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 386/05

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera o ústavní stížnosti stěžovatelky H. S., zastoupené JUDr. Pavlem Malinou, advokátem v Brně, Joštova 4, proti usnesení Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 2. 5. 2005 č.j. 6 ZN 3327/2004-12, t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností brojí stěžovatelka proti usnesení Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 2. 5. 2005 č.j. 6 ZN 3327/2004-12, jímž byla zamítnuta její stížnost proti usnesení policejního orgánu PČR Městské ředitelství, SKPV OOK Brno ze dne 24. 2. 2005: MRBM-20398/TČ-3-2005, kterým byla odložena věc - podezření ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 trestního zákona L. J. Stěžovatelka tvrdí, že napadeným rozhodnutím došlo k porušení základních zásad trestního řízení podle ustanovení § 2 trestního řádu. Podle jejího názoru se státní zástupce nevypořádal s její stížností ze dne 22. 3. 2005, v jejímž odůvodnění byl vypracován rozbor skutkového stavu. Stěžovatelka tvrdí, že došlo k dopravní nehodě s následkem smrti (zemřelou byla matka stěžovatelky) porušením povinností řidičky L. J.

Podle písm. d) y ČR přísluší Ústavnímu soudu rozhodovat o ústavních stížnostech proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), je fyzická nebo právnická osoba oprávněna podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Jak z napadeného rozhodnutí, tak i z postupu Městského státního zastupitelství v Brně vyplývá, že k porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky nemohlo dojít, neboť jimi nebylo autoritativně zasaženo do její právní sféry a obsahově nebylo rozhodováno o jejích právech či povinnostech. Je nutno poukázat na to, že právo domáhat se trestního stíhání fyzické či právnické osoby jako ústavně zaručené subjektivní veřejné právo platný právní řád nezná a nezakládá (k tomuto srov. usnesení ve věci

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 14, str. 291). Ústavnímu soudu jakožto orgánu ochrany ústavnosti navíc ani nepřísluší posuzovat, zda určitým jednáním byla naplněna skutková podstata trestného činu. V této souvislosti dlužno zdůraznit, že o tom, zda někdo spáchal trestný čin a jaký, nerozhoduje subjektivní náhled jednotlivce, ale výlučně orgány k tomu z ústavních předpisů ( y ČR) a zákona povolané; případný nesouhlas s autoritativním rozhodnutím těchto orgánů je (sám o sobě) nerozhodný a nemůže bez dalšího založit opodstatněnost ústavní stížnosti. Řečeno poněkud jinými slovy, "z a d lze dovodit charakteristický znak moderního právního státu, podle kterého vymezení trestného činu, stíhání pachatele a jeho trestání je věcí vztahu mezi státem a pachatelem trestného činu. Stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda byl trestný čin spáchán. Úprava těchto otázek v trestním řádu v dané věci tyto zásady neporušuje a žádné základní právo stěžovatele na takový druh "satisfakce v ústavní rovině ve smyslu písm. d) y ČR nezakládá" (usnesení ve věci

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 7, str. 343, 345).

V souladu s ustálenou rozhodovací praxí dospěl Ústavní soud k závěru, že odložením trestního stíhání nebylo v souzené věci porušeno žádné základní právo stěžovatelky, což ani stěžovatelka sama ve svém podání netvrdí. Za porušení základního práva stěžovatelky nelze považovat situaci, kdy se stěžovatelka domnívá, že řidička, která byla účastnicí dopravní nehody, měla být potrestána za trestný čin, a nesouhlasí s rozhodnutím policejního orgánu, jímž byla věc odložena. Její stížnost proti rozhodnutí policejního orgánu byla Městským státním zastupitelstvím řádně projednána a rozhodnutí o zamítnutí stížnosti bylo dostatečně odůvodněno.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. září 2005

Ivana Janů v.r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu