Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 189/05

Ústavní soud rozhodl dne 13. července 2005 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Jana Musila ve věci navrhovatele P. M., zastoupeného JUDr. Vlastimilem Staňkem, advokátem se sídlem Komenského 21a, 466 01 Jablonec nad Nisou, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 23. února 2005 č. j. -172 a rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 28. prosince 2004 č. j. -153, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, jež po odstranění vad návrhu splňovala formální podmínky předepsané zákonem, stěžovatel napadl usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 23. února 2005 č. j. -172, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání do rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 28. prosince 2004 č. j. -153, kterým byl pro blíže popsaný skutek (spočívající stručně shrnuto v odcizení automobilu, když při kontrole hlídkou Policie ČR začal ujíždět a následně havaroval) uznán vinným trestným činem krádeže dle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců se zařazením do věznice s ostrahou.

Stěžovatel poukázal na dotčení svých ústavně zaručených základních práv zakotvených v , a d. Nesouhlasil s hodnocením důkazů ze strany obecných soudů a namítal, že v jeho trestní věci nebyla provedena daktyloskopická zkouška na nářadí, kterým došlo k vloupání do auta. Neprovedení tohoto důkazu, stejně jako "neprovedení náležitého výslechu" jeho bývalé manželky, které sdělil skutečnosti o vydírání, jehož se na něm měla dopouštět nezjištěná osoba, považuje za rozporné s právem na spravedlivý proces, pročež se domáhal, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.

Ústavní soud se ve smyslu své dnes již ustálené judikatury necítí být oprávněn přehodnocovat obecnými soudy učiněné hodnocení ve věci provedených důkazů. Do těchto myšlenkových operací, resp. jejich konečného výsledku v podobě od nich odvislého konkrétního rozhodnutí ingeruje na základě své kasační pravomoci pouze potud, pokud shledá, že jimi učiněná skutková zjištění jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy (srov. nálezy ve věci

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení, Sv. 3, č. 34; , tamtéž, Sv. 4, č. 79,

, tamtéž, Sv. 31, č. 130 a další). V trestní věci stěžovatele tento ani takový rozpor nenamítá, když ohledně důkazu daktyloskopickou expertizou je rozhodující, že za účelem zjištění otisků prstů na nářadí nalezeném ve vozidle řízeném stěžovatelem tato nebyla policií uskutečněna, tudíž obecné soudy ani nemohly předmětný důkaz provést. Tvrzení stěžovatele o tom, že byl vydírán a k trestné činnosti donucen, obecné soudy potom neakceptovaly, přičemž odvolací soud i v tomto směru blíže rozvedl své úvahy, v důsledku nichž skutkové verzi stěžovatele neuvěřil a proč má tudíž zato, že dané tvrzení bylo v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) vyvráceno. Jeho úvahy jsou racionálně logickým způsobem konstruovány, nadbytečnost bližšího výslechu bývalé manželky stěžovatele se z nich podává a v daném ohledu jsou závěry soudu výrazem nezávislého soudního rozhodování ve smyslu y ČR.

V důsledku toho, že porušení ústavních práv, jichž se stěžovatel dovolával, Ústavní soud neshledal, ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 13. července 2005

Jiří Mucha

předseda senátu