Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 791/04

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci navrhovatele Ing. M.J., zastoupeného advokátem JUDr. P.F., o návrhu na zrušení vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 31/1957 Sb., o Dohodě mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávie, o vypořádání otevřených majetkových otázek, , o úpravě některých nároků a závazků mezi československými a jugoslávskými občany, vyhlášky Ministerstva financí č. 71/1959 Ú.l. o přihláškách k náhradě za nároky zaniklé podle , o úpravě některých nároků a závazků mezi československými a jugoslávskými občany, a vyhlášky Ministerstva financí č. 191/1959 Ú.l., o vnitrostátním vypořádání některých nároků podle , týkajících se Federativní lidové republiky Jugoslávie, t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se svým podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 22. 12. 2004 domáhal, aby Ústavní soud zrušil následující právní předpisy:

1. vyhlášku ministra zahraničních věcí č. 31/1957 Sb. o Dohodě mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o vypořádání otevřených majetkových otázek,

2. , o úpravě některých nároků a závazků mezi československými a jugoslávskými občany,

3. vyhlášku Ministerstva financí č. 71/1959 Ú.l. o přihláškách k náhradě za nároky zaniklé podle o úpravě některých nároků a závazků mezi československými a jugoslávskými občany,

4. vyhlášku Ministerstva financí č. 191/1959 Ú.l. o vnitrostátním vypořádání některých nároků podle , týkajících se Federativní lidové republiky Jugoslávie.

Dle názoru navrhovatele jsou uvedené právní předpisy v rozporu s d (dále jen " "), dle kterého státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví, y, dle kterého základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení, y, dle kterého nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod, y, dle kterého každý má právo vlastnit majetek a vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu, y, dle kterého vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu, a y (dále jen " "), dle kterého státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

Podle ustanovení písm. a) y Ústavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem.

, o Ústavním soudu (dále jen " ") stanovuje, kdo, a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení, a další pravidla o řízení před Ústavním soudem ( y).

Podle ustanovení jsou k podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení oprávněni: prezident republiky, skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů, senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, vláda za podmínek uvedených v , ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v , nebo ten, kdo podal návrh na obnovu řízení za podmínek uvedených v , soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle y . Návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení podle písm. b) y jsou oprávněni podat: vláda, skupina nejméně 25 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů, senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v tohoto zákona, nebo ten, kdo podal návrh na obnovu řízení za podmínek uvedených v tohoto zákona, zastupitelstvo kraje, Veřejný ochránce práv, ministr vnitra, jde-li o návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky kraje a P., a jde-li o návrh na zrušení právního předpisu obce, věcně příslušný ministr, jde-li o návrh na zrušení nařízení kraje a P., zastupitelstvo obce, jde-li o návrh na zrušení právního předpisu kraje, do jehož územního obvodu obec náleží. Ústavní soud shledává, že navrhovatel není žádným z uvedených subjektů a není proto v dané věci aktivně legitimován.

Ve smyslu ustanovení je fyzická osoba oprávněna podat takový návrh současně se svou ústavní stížností, jež splňuje podmínky uvedené v ustanovení , dle kterého může být spolu s ústavní stížností podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení navrhovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis. Petit ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení a , b) , musí navrhovat zrušení napadeného rozhodnutí orgánu veřejné moci, případně konkrétní opatření spojená s nápravou tzv. jiného zásahu orgánu veřejné moci.

Petit projednávaného návrhu požaduje zrušení právních předpisů, aniž by požadoval, aby Ústavní soud zasáhl ve smyslu ustanovení . Ústavní soud, který je podle své ustálené judikatury vázán petitem návrhu, konstatuje, že projednávaný návrh není ústavní stížností ve smyslu ustanovení a násl. (obdobně viz např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

[nepublikováno]).

Vzhledem k tomu, že navrhovatel není subjektem aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých částí a návrh nebyl podán spolu s ústavní stížností, je nutno navrhovatele považovat za osobu zjevně neoprávněnou k podání takového návrhu.

Vzhledem k výše uvedenému nezbylo Ústavnímu soudu než návrh odmítnout podle ustanovení jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Protože ústavní stížnost byla odmítnuta, nebylo ani podle možné, aby bylo vyhověno návrhu stěžovatele na náhradu nákladů jeho právního zastoupení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. července 2005

Ivana Janů

soudce zpravodaj