Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 26/04

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Lastovecké a soudců JUDr. Jiřího Nykodýma a JUDr. Pavla Rychetského, v právní věci navrhovatele JUDr. L.M., o návrhu ze dne 17. května 2004, na zrušení "věty druhé v ustanovení § 266 odst. 1 trestního řádu", t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se svým návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 17. května 2004 domáhá zrušení "věty druhé v ustanovení § 266 odst. 1 trestního řádu", neboť toto ustanovení neumožňuje ministru spravedlnosti v odůvodněných případech podávat stížnost pro porušení zákona i opakovaně. Dle názoru navrhovatele je uvedené ustanovení části zákona v rozporu zejména s Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a d (dále jen ""), čímž je porušeno základní právo na zákonný spravedlivý proces.

Podle ustanovení písm. a)y ČR Ústavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem.

, o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") stanovuje, kdo, a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení, a další pravidla o řízení před Ústavním soudem (y ČR).

Podle ustanovení jsou k podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení oprávněni:

a) prezident republiky,

b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů,

c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti,

d) vláda za podmínek uvedených v § 118

e) ten kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v , nebo ten kdo podal návrh na obnovu řízení za podmínek uvedených v .

Navrhovatelem je advokát, tedy není subjektem aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle ust. , b), c), d), e) .

Ve smyslu ustanovení je fyzická osoba oprávněna podat takový návrh současně se svou ústavní stížností, jež splňuje podmínky uvedené v ustanovení . Podle ustanovení může být spolu s ústavní stížností podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení navrhovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.

Petit ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení a , b) , musí navrhovat zrušení napadeného rozhodnutí orgánu veřejné moci, případně konkrétní opatření spojená s nápravou tzv. jiného zásahu orgánu veřejné moci. Petit projednávaného návrhu požaduje zrušení "věty druhé ustanovení § 266 odst. 1 trestního řádu", neboť toto ustanovení neumožňuje ministru spravedlnosti v odůvodněných případech podávat opakovaně stížnost pro porušení zákona. Navrhovatel v návrhu argumentoval věcí J.V., vedené před Ústavním soudem pod

sp. zn.

, (řízení bylo skončeno usnesením Ústavního soudu dne 15. dubna 2004), kde v odůvodnění ústavní stížnosti bylo uvedeno, že občan poškozený soudním rozhodnutím se měl domáhat nápravy jinými cestami než obnovou řízení, ale v platném právním řádu není k dispozici využitelný procesní prostředek, který by to poškozenému umožňoval. Navrhovatel dále polemizoval s právními závěry obecných soudů a odkazoval na nálezy Ústavního soudu v obdobných věcech.

Podle ustanovení věty druhé § 266 odst. 1 (dříve odst. 7) trestního řádu nelze ve věci podat novou stížnost pro porušení zákona a tímto byla porušena ústavně zaručená práva. Návrh nesplňuje podmínky uvedené v ustanovení . Z těchto důvodů navrhovatel předložil Ústavnímu soudu návrh, aby plénum Ústavního soudu zrušilo napadenou část § 266 odst. 1 trestního řádu.

Petit návrhu nepožaduje, aby Ústavní soud zasáhl ve smyslu ustanovení . Ústavní soud je podle své ustálené judikatury vázán petitem návrhu, nikoli jeho odůvodněním. Ústavní soud je proto nucen konstatovat, že projednávaný návrh není ústavní stížností ve smyslu ustanovení a násl. .

Vzhledem k tomu, že navrhovatel není subjektem podle ustanovení , b), c), d) aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých částí a návrh nebyl ve smyslu a podán spolu s ústavní stížností, jejímž předmětem by musely být skutečnosti, které nastaly uplatněním právního předpisu, jehož zrušení je navrhováno, je nutno navrhovatele považovat za osobu zjevně neoprávněnou k podání takového návrhu.

Za situace, kdy návrh na zrušení výše uvedené části ustanovení zákona ve smyslu byl podán osobou zjevně neoprávněnou, nezbylo Ústavnímu soudu než návrh odmítnout podle ustanovení ve spojení s ustanovením .

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 16. června 2004

JUDr. Dagmar Lastovecká

předsedkyně senátu