Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 284/05

Ústavní soud rozhodl dne 29. června 2005 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Jana Musila ve věci navrhovatelky D. Š., zastoupené Mgr. Ivanem Chytilem, advokátem se sídlem Maiselova 15, 110 00 Praha 1, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. března 2005 sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. května 2004 č. j. -107 a rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 19. února 2004 č. j. -89, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatelka napadla v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že se jimi cítí být dotčena ve svých ústavně zaručených základních právech plynoucích z a násl.d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dle blíže rozvedeného odůvodnění návrhu k porušení označených ústavních kautel mělo dojít ze strany obecných soudů tím, že v její trestní věci provedené důkazy nesprávně hodnotily, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, když se řádně nevypořádaly ani s jejich vzájemnými rozpory. Navrhovatelka má zato, že dospěly ke skutkovým zjištěním, která jsou zcela v rozporu s provedenými důkazy. Proto se domáhala, aby Ústavní soud v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu odůvodnění v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu bylo zjištěno, že odmítl dovolání navrhovatelky, směřující do usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. května 2004 č. j. -107, poté, co dospěl k závěru, že nebylo podáno z důvodu stanoveného zákonem, když navrhovatelkou uplatněné dovolací námitky směřovaly do oblasti skutkových zjištění, přičemž je podřazovala pod dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V tomto ohledu je třeba říci, že Nejvyšším soudem prezentovaný náhled na dosah dovolacího důvodu zakotveného v citovaném ustanovení odpovídá ustálenému judiciálnímu výkladu, jenž byl ze strany Ústavního soudu opakovaně při posouzení jeho ústavnosti jako ústavně souladný akceptován, a to nejen v rozhodnutích, na něž odkázal Nejvyšší soud (srov. např. usnesení ve věci

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení, Sv. 31, č. 23).

Jak již uvedeno, navrhovatelka napadla rovněž (její odvolání zamítající) usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. května 2004 č. j. -107 a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 19. února 2004 č. j. -89, kterým byla pro blíže popsaný skutek uznána vinnou ze spáchání trestného činu krádeže dle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. a odsouzena k peněžitému trestu ve výměře 15.000,- Kč s tím, že pro případ, pokud by nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovil nalézací soud náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 měsíců. Své stížnostní body přitom navrhovatelka soustředila na odlišný náhled na hodnocení ve věci provedených důkazů.

Ústavní soud ve své judikatuře zastává důsledně stanovisko, dle něhož skutková polemika není způsobilá sama o sobě založit dotčení ústavních práv, neboť přehodnocovat obecnými soudy provedené myšlenkové operace upínající se k dokazování ve smyslu činění odlišných skutkových závěrů s odkazem na přisouzení jiné váhy tomu či onomu provedenému důkazu, jakož i hodnocení celkové důkazní situace Ústavnímu soudu zásadně nepřísluší, nejedná-li se o extrémní rozpory zakládající vykročení z mezí ústavních kautel, tj. nejsou-li učiněná skutková zjištění v extrémním rozporu s provedenými důkazy (srov. nálezy ve věci

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení, Sv. 3, č. 34; , tamtéž, Sv. 4, č. 79,

, tamtéž, Sv. 31, č. 130 a další). Takovou situaci odůvodňující jeho zásah do rozhodovací činnosti obecných soudů ve věci navrhovatelky Ústavní soud neshledal. V záhlaví uvedená rozhodnutí soudu I. a II. stupně jsou dostatečně náležitým způsobem odůvodněna a na obsah jejich odůvodnění, jež jsou takto reflexí nezávislého soudního rozhodování ve smyslu y ČR, postačí v podrobnostech odkázat (, tr. řádu) s tím, že s námitkami stěžovatelky se vypořádal již odvolací soud, který úvahy nalézacího soudu ve vztahu ke stabilizaci skutkového děje blíže precizoval, resp. podpořil další argumentací, a to způsobem přezkoumatelným, nevykazujícím logické mezery.

Proto bylo mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 29. června 2005

Jiří Mucha

předseda senátu