Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 191/03

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ivany Janů a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti JUDr. I. K., zastoupeného JUDr. L. V., proti opatření Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. , a ze dne 6. 2. 2003, t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se domáhá, aby Ústavní soud zrušil opatření Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. , kterým mu, jako pověřenému notáři, byla podle odňata věc v řízení o dědictví po J. K. s odůvodněním, že i přes výzvu soudu odmítl odstranit vytýkané vady, čímž způsobil průtahy v dědickém řízení. Dále stěžovatel navrhl zrušit i opatření téhož soudu ze dne 6. 2. 2003 o pověření jiného notáře soudním komisařem k provedení úkonů v řízení o předmětném dědictví.

Stěžovatel, obdobně jako ve své ústavní stížnosti ve věci

sp. zn.

, tvrdí, že faktickým opatřením v řízení o dědictví (tj. odnětím věci) byl porušen d (dále jen ""), podle něhož nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Uvedl, že jako notář - soudní komisař po pověření ze dne 21. 5. 2002 v dědické věci po J. K. bez průtahů připravil návrh usnesení, který se týkal zastavení řízení podle věta prvá , neboť zde nebyl dán předmět dodatečného dědictví a spis dne 31. 5. 2002 předal soudu s návrhem na vydání usnesení ve věci samé. V době od května do prosince 2002 pak probíhala korespondence mezi ním a samosoudkyní dědického oddělení okresního soudu ohledně toho, zda slitky z drahých kovů, které vzniknou až po kremaci těla zůstavitele, patří či nepatří do aktiv dodatečného dědictví. Stěžovatel je toho názoru, že slitky z drahých kovů se nesmějí v dědictví projednat. Soud musí vydat samostatné (další) usnesení, jímž budou slitky z drahých kovů přikázány oprávněné osobě, a to nezávisle na usnesení, kterým se řízení o dědictví končí. Tento názor však okresní soud nesdílel, a proto mu věc odňal. Stěžovatel dále uvedl vlastní názory na platnou právní úpravu vztahu mezi notářem - soudním komisařem a samosoudcem v řízení o dědictví, a na právní úpravu dispozice se slitky z drahých kovů vzniklých po provedení kremace těla zůstavitele. Stěžovatel konečně poukázal na skutečnost, že této ústavní stížnosti předchází jiná jeho ústavní stížnost proti opatření Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. , spolu s návrhem na zrušení ustanovení věta druhá, věta třetí a , která Ústavnímu soudu napadla dne 25. 3. 2003 (poznámka: pod sp.zn.

).

Stěžovatel proto navrhl, aby Ústavní soud přijal nález, jímž "faktické opatření Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 5. 2. 2003 (sp. zn. ) a následné pověření jiného notáře jako soudního komisaře k provedení úkonů v řízení o dodatečném dědictví, vydané týmž soudem dne 6. 2. 2003 zruší".

Ústavní soud si vyžádal spis Okresního soudu Frýdek - Místek, sp. zn. a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je třeba jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnout, a to z týchž důvodů, které jsou uvedeny v odůvodnění jeho usnesení ze dne 21. 8. 2003,

sp. zn.

.

Ústavní soud především neakceptoval stěžovatelovo tvrzení, že odnětí věci pověřenému notáři podle představuje odnětí zákonnému soudci ve smyslu y. Rozhodování každé věci příslušným (a tedy zákonným) soudem a soudcem je neopominutelnou podmínkou spravedlivého procesu, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Součástí základního práva na zákonného soudce je i zásada přidělování soudní agendy a určení složení senátů na základě pravidel, obsažených v rozvrhu práce soudů. V dědickém řízení však vystupuje notář jako soudní komisař a jeho úkony se považují za úkony soudu. Není tudíž nositelem subjektivního veřejného práva zakotveného v y. (K pojetí práva na zákonného soudce viz např.

In: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 24. Vydání 1. Praha: C.H. Beck 2002, nález č. 153).

Obdobně rozhodl Ústavní soud ve srovnatelné věci vedené pod

sp. zn.

.

Proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 27. dubna 2005

JUDr. Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu

za správnost : Svozilová