Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 702/04

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 27. ledna 2005 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatelky E. V. zastoupené JUDr. J. M. advokátem o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2004 č. j. -69, Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2003 č. j. -52 a Okresního soudu v Prostějově ze dne 31. 10. 2001 č. j. -45, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se usnesením Nejvyššího soudu, jakož i předchozím postupem Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Prostějově, cítí dotčena v právu zakotveném v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i y. Uvedla, že nebyla úspěšná při uplatnění svého restitučního nároku, když soudy dospěly k závěru, podle kterého k převodu nemovitosti na stát nedošlo v důsledku tísně, odpovídající podmínkám restitučních předpisů. Poté, co Ústavní soud v nálezu ve věci

sp. zn.

vyložil pojem "tísně" ve smyslu uvedených předpisů a tento výklad byl v rozporu s použitou argumentací výše označených soudů a naopak v souladu s okolnostmi, za nichž k převodu vlastnictví na stát v jejím případě v tísni došlo, podala návrh na obnovu řízení, ve kterém by pak použití výkladu Ústavního soudu mělo za následek vyhovění její žalobě. Zamítnutím návrhu na obnovu řízení bylo zasaženo do práv výše uvedených, bylo jí také upřeno právo na účinné právní prostředky k docílení nápravy soudních rozhodnutí, zakotvené v čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ odst. 3 a 4, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení č. j. -69 bylo zjištěno, že Nejvyšší soud dne 24. 9. 2004 odmítl dovolání stěžovatelky, směřující proti zamítnutí žaloby na obnovu řízení ve věci nepřiznání restitučního nároku, pro jeho nepřípustnost důvodně, v souladu s § 238a obč. soudního řádu, ve znění platném v době rozhodování odvolacího soudu ve věci samé - rozsudek odvolacího soudu v restituční věci ze dne 27. 3. 1996, jakož i s body 16 a 17 přechodných ustanovení obč. soudního řádu, účinného po 1. 1. 2001, stanovícími postup pro řízení o návrzích na obnovu řízení a pro dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu s ohledem na citovanou účinnost novelizovaného .

Pro výše uvedené zásah do práv, kterých se stěžovatelka v ústavní stížnosti dovolává, zjištěn nebyl. Proto byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Důvody pro odmítnutí návrhu, směřujícího proti usnesení soudu I. a II. stupně, jsou dány cit. - stěžovatelkou podané dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo odmítnuto pro nepřípustnost, přičemž důvody této nepřípustnosti vychází z obsahu obč. soudního řádu, ve znění platném do 1. 1. 2001, a tedy nezávisely na uvážení dovolacího soudu ( , ve znění účinném od 1. 4. 2004).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně, dne 27. ledna 2005