Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 500/04

Ústavní soud rozhodl dne 4. října 2004 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem JUDr. Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti MUDr. V. S. právně zastoupené JUDr. O. Z., advokátem na průtahy v řízení vedeném u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. , ta k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelka se ústavní stížností, která byla podána k poštovní přepravě dne 5. srpna 2004 a doručena Ústavnímu soudu dne 6. srpna 2004, s odvoláním na porušení d, y a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhá, aby Ústavní soud zakázal Okresnímu soudu Brno-venkov při vyřizování sporu pokračovat v porušování práv a svobod stěžovatelky a přikázal mu v řízení pokračovat.

Podle názoru Ústavního soudu není ústavní stížnost přípustná.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen " "].

Ústavní stížnost je založena na principu subsidiarity, tj. představuje takový prostředek k ochraně práv, který lze využít až poté, kdy stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon poskytuje. Nepřípustnost ústavní stížnosti je dána tím, že stěžovatelka před jejím podáním nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje ( ), přičemž z hlediska nutno procesními prostředky k ochraně práva rozumět nejen prostředky opravné, ale také (všechny) ty, které jsou způsobilé ochranu práva v příslušných řízeních přivodit (srov. např. usnesení ve věci

sp. zn.

,

sp. zn.

).

K ústavní stížnosti je připojena stížnost předsedkyni Okresního soudu Brno-venkov JUDr. I. B. na průtahy řízení ze dne 16. 2. 2004, na kterou předsedkyně soudu reagovala přípisem ze dne 9. 3. 2004 sp. zn. Spr 3018/2004, ve kterém uvádí, že stížnost neshledala důvodnou. Tento přípis je třeba pokládat za vyřízení stížnosti podle , o soudech a soudcích; přípis byl obhájci stěžovatelky doručen dne 12. 3. 2004. Pokud stěžovatelka měla za to, že jí podaná stížnost nebyla předsedkyní okresního soudu řádně vyřízena, měla dle ustanovení zákona o soudech a soudcích, ve znění do 30. 6. 2004, možnost požádat předsedu krajského soudu, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou okresního soudu. Z obsahu ústavní stížnosti však nevyplývá, že by tento procesní prostředek stěžovatelka využila.

S účinností od 1. 7. 2004, tedy před podáním ústavní stížnosti pak došlo k novelizaci zákona o soudech a soudcích. Procesní prostředek stížnosti předsedovi krajského soudu na způsob vyřízení stížnosti předsedou okresního soudu byl v ustanovení připuštěn pouze u stížností na nevhodné chování soudních osob nebo narušování důstojnosti řízení a tímto procesním prostředkem se tedy již nelze domáhat odstranění průtahů řízení. Nově vložené ustanovení však stanoví, že účastník řízení, který má za to, že jím podaná stížnost na průtahy řízení nebyla řádně vyřízena, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení. Ani použití tohoto procesního prostředku však z ústavní stížnosti nevyplývá.

Lze tedy konstatovat, že stěžovatelka nevyužila všechny procesní prostředky upravené v zákoně o soudech a soudcích, jak v době před 30. 6. 2004, tak po tomto datu, ve kterých mohla průtahy řízení účinně namítat. Stěžovatelka je přitom zastoupena advokátem a lze tedy předpokládat, že o možnosti využití těchto procesních prostředků byla informována.

Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv účastníka řízení poskytuje a podání ústavní stížnosti je proto předčasné.

Při shrnutí výše uvedeného soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení , ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou, když neshledal důvod k postupu dle ustanovení cit. zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. října 2004

JUDr. Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj