Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 538/04

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Lastovecké a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Jiřího Nykodýma o návrhu Bc. M. Š., na zrušení , kterým se stanoví zaměstnancům ve veřejných službách a správě výše dalšího platu v prvním pololetí roku 2004,

takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka se svým návrhem, podaným Ústavnímu soudu osobně dne 1. 9. 2004, domáhá zrušení rubrikovaného nařízení vlády. Domnívá se, že vláda České republiky jako orgán veřejné moci porušila tímto právním předpisem její práva, ústavně zaručená a d.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému projednání podaného návrhu, zkoumá, zda jsou splněny podmínky řízení před Ústavním soudem, proto se zabýval v prvé řadě otázkou aktivní legitimace navrhovatelky.

Podle ustanovení písm. a)y Ústavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem. Podle písm. b)y dále rozhoduje Ústavní soud o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení, a další pravidla o řízení před Ústavním soudem (y).

Fyzická osoba může podat návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho části pouze tehdy, spojí-li takový návrh s ústavní stížností směřující proti rozhodnutí vydanému v konkrétním řízení nebo proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícím v konkrétním postupu ve vztahu k této osobě. Napadené rozhodnutí či jiný postup se přitom musejí opírat o aplikaci právního předpisu, jehož neústavnost je v řízení tvrzena [ a ]). Navrhovatelka však neiniciovala svým podáním řízení o konkrétní kontrole norem (nepodala návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti) a nestala se tak osobou oprávněnou navrhovat abstraktní kontrolu norem v řízení o zrušení právního předpisu nebo jeho části. Jednotlivec je tedy oprávněn podat návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho části až tehdy, je-li splněna podmínka individualizace zásahu do základního práva. Argumentace protiústavností napadeného předpisu sama o sobě není dostačujícím důvodem pro zásah Ústavního soudu.

Tuto skutečnost nemůže nikterak ovlivnit ani ustanovení , jehož užití se v daném případě navrhovatelka dovolává, neboť toto ustanovení upravuje toliko výjimku z tzv. zásady subsidiarity ústavní stížnosti ve vztahu k jiným prostředkům ochrany práv, nedotýká se však podmínky individualizace zásahu, jež je samotným pojmovým znakem předmětu ústavní stížnosti jako prostředku k ochraně práv jednotlivce. Jak již Ústavní soud v minulosti uvedl, procesním prostředkem ochrany přímo proti právní normě je pouze návrh podle (tedy pouze návrh v řízení o zrušení zákona, jiného právního předpisu nebo jejich části), jehož ustanovení jsou natolik jednoznačná, že je nelze ani pomocí obejít (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 7. 1994 ve věci

sp. zn.

in Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 2, usnesení č. 15, str. 234).

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se jevilo nadbytečným vyzývat navrhovatelku k odstranění vad podání, spočívajících zejména v absenci povinného právního zastoupení ( ). Ani jejich odstranění by konečné rozhodnutí ve věci nemohlo ovlivnit.

Za situace, kdy návrh na zrušení výše uvedeného nařízení vlády ve smyslu byl podán osobou zjevně neoprávněnou, nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh mimo ústní jednání ve smyslu ustanovení ve spojení s ustanovením , odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. září 2004

JUDr. Dagmar Lastovecká,

předsedkyně senátu