Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 108/04

Ústavní soud rozhodl dne 21. dubna 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatelů 1) J. M. a 2) V. M., zastoupených JUDr. J. M., advokátem o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. června 2002 č. j. -167 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20. dubna 2001 č. j. -127, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatelé napadli v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů, neboť se jimi cítí být dotčeni ve svém ústavně zaručeném základním právu na soudní ochranu zakotveném v d. Tvrdí, že označené soudy tak současně porušily ústavní imperativ vyjádřený pro ně v y ČR.

Podle odůvodnění ústavní stížnosti zmíněné pochybení bylo v předmětné věci o určení vlastnického práva založeno tím, že stran uplatněného nároku došlo k nesprávnému hodnocení ve věci provedených důkazů, chybnému vyvození skutkových zjištění, jakož i nesprávnému právnímu posouzení daného případu. Stěžovatelé rovněž blíže rozvedli svůj vlastní náhled na skutkový stav a z něj plynoucí právní závěry. Domáhali se, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.

Vycházeje z rámce ústavněprávního přezkumu, tudíž v reakci na námitky stěžovatelů z posouzení, zda obecné soudy vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv (y ČR), dospěl Ústavní soud po přezkoumání věci k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.

Stěžovateli předestřená skutková polemika není způsobilá sama o sobě založit dotčení ústavních práv, neboť přehodnocovat obecnými soudy provedené myšlenkové operace upínající k dokazování a vlastnímu hodnocení celkové důkazní situace Ústavnímu soudu, který není další (třetí či čtvrtou) odvolací instancí v systému obecných soudů, zásadně nepřísluší, když řečené se vztahuje obdobně i k následně zvažované možnosti podřazení zjištěných skutkových okolností pod příslušná ustanovení zákona. Uvedená maxima je dle již ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu prolomena pouze tehdy, jestliže by úvahy stran dokazování či právního posouzení vykazovaly extrémní rozpory a vykročily tak z mezí ústavních kautel (

sp. zn.

,

sp. zn.

a další).

Obvodní soud pro Prahu 5 své rozhodnutí, zejména v rozsahu potřebném pro aplikaci institutu vydržení, jak v rovině skutkové, tak i právní, logickým a věcně přesvědčivým způsobem odůvodnil. S výhradami stěžovatelů uplatněnými v odvolání se Městský soud v Praze přesvědčivě vypořádal, když v určitém směru přijaté závěry soudu prvého stupně rovněž blíže precizoval ( ). Obecné soudy konkrétně popsaly, jaké následky vyvozují z trhové smlouvy ze dne 12. července 1939, označily a vyložily konkrétní důvody, které je k tomu vedly a rovněž i jimi přijatá konstrukce stran vydržení nepostrádá v návaznosti na daný skutkový základ právní opory. Z tohoto důvodu postačí na odůvodnění napadených rozhodnutí, aniž by bylo nutno je znovu opakovat, co do podrobností odkázat.

V důsledku uvedeného byla ústavní stížnost posouzena jako zjevně neopodstatněná a podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. dubna 2004