Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2127/14

Ústavní soud rozhodl dne 8. července 2014 v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka a soudců Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a Radovana Suchánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Richarda Němce, zastoupeného JUDr. Tomášem Pezlem, advokátem se sídlem Oldřichova 23, 128 00 Praha 2, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 17. 6. 2014, č. j. - 35, za účasti České kanceláře pojistitelů, se sídlem Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4, jako vedlejšího účastníka, takto:

Vykonatelnost rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 17. 6. 2014, č. j. - 35, se odkládá.

Odůvodnění

1. Včas zaslanou ústavní stížností, splňující formální náležitosti podání dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí pro porušení práva na spravedlivý proces dle článku 36 odst. 1 d (dále jen " ") a evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

2. Stěžovatel dále navrhl, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného rozsudku, neboť zaplacení žalované částky a náhrady nákladů řízení bude pro něj podstatnou újmou. Zároveň v případě odkladu vykonatelnosti tímto vedlejšímu účastníkovi nevznikne větší újma než by hrozila stěžovatelovi v případě jejího okamžitého uhrazení.

3. Z ústavní stížnosti a její přílohy se podává, že stěžovatelovi byla rozhodnutím obecného soudu stanovena povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi do 3 dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 3 370 Kč s příslušenstvím jako úhradu pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a náhradu nákladů řízení ve výši 9 838 Kč.

4. Ústavní soud může podle na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

5. Podmínky citovaného ustanovení jsou podle názoru Ústavního soudu splněny i přesto, že si je Ústavní soud vědom, že odklad vykonatelnosti je institutem zcela mimořádným a citované ustanovení je nutno vykládat restriktivně (srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 9. 6. 2004). S ohledem na majetkové poměry stěžovatele a vedlejšího účastníka by však výkon napadeného rozhodnutí znamenal pro stěžovatele (fyzickou osobu) nepoměrně větší újmu, než jaká by odložením vykonatelnosti mohla vzniknout vedlejšímu účastníkovi. Finanční situace (z hlediska příjmů a výdajů) stěžovatele a vedlejšího účastníka je natolik odlišná, že případný odklad platby dlužné částky nepředstavuje pro vedlejšího účastníka významnější újmu, zatímco v opačném případě by povinnost okamžitého uhrazení předmětné částky mohla být pro stěžovatele velmi tíživá. Zároveň odložením vykonatelnosti nebude dotčen žádný důležitý veřejný zájem, a je tak splněna i tato podmínka obsažená v ustanovení .

6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. července 2014

Jiří Zemánek, v. r.

předseda senátu