Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1514/14

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Michaela Gregora, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 3. 2014 č. j. -182, spojené s návrhem na vydání předběžného opatření, takto:

Ústavní stížnost a návrh na vydání předběžného opatření se odmítají.

Odůvodnění:

Ústavní stížností napadeným rozhodnutím Vrchní soud v Praze rozhodl, že soudce Městského soudu v Praze JUDr. Martin Valehrach není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod spisovou značkou , což odůvodnil tím, že vytýkané okolnosti postupu řízení samy o sobě nemohou být důvodem pro vyloučení soudce podle .

V ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá, aby pro rozpor s a d (dále jen " "), Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Paktu o občanských a politických právech Ústavní soud toto rozhodnutí zrušil a současně předběžným opatřením zakázal jmenovanému soudci, aby danou věc projednával a rozhodl.

S podrobným zdůvodněním především namítá, že řízení o jeho návrhu "proběhlo neveřejně", čímž "byl zbaven práva přítomnosti před soudem", nebylo mu umožněno podat k vyžádanému vyjádření soudce repliku, a rozhodující soud zatížil své rozhodnutí nepřípustně přepjatým formalizmem, jestliže se s námitkou podjatosti vypořádal "toliko s oporou v obecné právo", a nikoliv v "oblasti ústavní a mezinárodní právní doktríny".

Předtím, než může Ústavní soud přistoupit k věcnému přezkumu ústavní stížností napadeného rozhodnutí obecného soudu, je jeho povinností posoudit, zda jsou splněny procesní podmínky, jež takový přezkum připouštějí; to je zde významné potud, že v dané věci tyto podmínky splněny nejsou.

Je tomu tak proto, že jedním z pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených práv a svobod, je i její subsidiarita, a jí korespondující princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, včetně rozhodování obecných soudů. Konstantní judikatuře Ústavního soudu odpovídá, že ústavní soudnictví je především vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případná protiústavnost již není napravitelná jiným způsobem, tj. procesními prostředky, které se podávají z právních předpisů, jež upravují příslušné (soudní) řízení. Ústavnímu soudu nepatří obcházet pořad práva již proto, že stojí vně systému ostatních orgánů veřejné moci, a není ani součástí soustavy obecných soudů ( , y).

Stěžovatel podal ústavní stížnost v situaci, kdy řízení, z nějž vychází, nebylo dosud skončeno.

V obecné rovině je sice namístě zaznamenat, že projednávání a rozhodování ve věci musí být spravedlivé, čemuž by odporovalo, byla-li by věc projednávána a rozhodnuta soudcem, kterým projednávána a rozhodována být neměla, jelikož z ní měl být vyloučen. Bude-li však mít stěžovatel v dalším průběhu řízení za to, že právě tak tomu v daném řízení bylo, resp. že rozhodnutí - mu nepříznivé - bylo vydáno soudcem podjatým, nic mu nebude překážet, aby proti takovému rozhodnutí brojil v rámci soustavy obecných soudů opravnými prostředky, které předvídá, a jež jsou - i ve vztahu k této námitce - k dispozici. Teprve po jejich vyčerpání, bude-li se nadále domnívat, že stav protiústavnosti napraven nebyl, se lze domáhat, aby Ústavní soud zasáhl.

Je tudíž namístě závěr, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje, a ústavní stížnost je podána předčasně, resp. směřuje proti rozhodnutí, které není způsobilým předmětem ústavního přezkumu ( ).

Návrh, který je podle nepřípustný, musí být podle téhož zákona odmítnut (srov. shodně usnesení ve věcech

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

,

,

sp. zn.

).

Situace, kdy Ústavní soud naopak přistoupil k meritornímu (event. quasi-meritornímu) přezkumu byly věcně a procesně mimořádné (srov. kupříkladu nález

sp. zn.

či usnesení

sp. zn.

), resp. založené na specifických procesních podmínkách (viz usnesení

sp. zn.

).

Logickým důsledkem pak je i posouzení návrhu na vydání předběžného opatření, nehledě na to, že rozhodnému ustanovení není podřaditelný zcela zjevně, neboť ústavní stížnost nesměřuje proti "jinému zásahu orgánu veřejné moci", nýbrž proti konkrétnímu soudnímu rozhodnutí (a přichází zde i nedostatek příslušnosti Ústavního soudu ve smyslu téhož předpisu.

Za těchto okolností již Ústavní soud nepokládal za přiléhavé (a potřebné) vyzývat stěžovatele k odstranění nedostatku povinného zastoupení advokátem ( , ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. června 2014

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj