Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1466/14

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti 1/ Jana Šika a 2/ Ivany Šikové, zastoupených Ing. Mgr. Petrou Fifkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 17, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. února 2014 č. j. -236, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 23. dubna 2014, stěžovatelé podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), navrhovali zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že napadeným rozhodnutím bylo zasaženo do jejich základních práv podle , a d.

Z obsahu ústavní stížnosti a přiložených příloh bylo zjištěno, že stěžovatelé (jako žalobci) se domáhali u Okresního soudu v Hradci Králové (dále jen "okresní soud") po žalovaných 1/ M. H. a 2/ D. H. zaplacení částky 6 519 036,10 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Ještě před zahájením jednání ve věci samé vzali žalobu zpět. Okresní soud proto usnesením ze dne 26. listopadu 2013 č. j. -199 řízení zastavil (výrok I), prvému žalovanému uložil povinnost zaplatit stěžovatelům, náklady řízení ve výši 400 892,40 Kč (výrok II), dále rozhodl, že ve vztahu mezi stěžovateli a druhou žalovanou nikdo nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) a České republice - okresnímu soudu poukázal vrátit stěžovatelům zaplacený soudní poplatek ve výši 260 760 Kč (výrok IV). Na základě odvolání podaného prvým žalovaným Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací usnesením napadeným ústavní stížností změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II tak, že ve vztahu mezi stěžovateli a prvým žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok I) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).

Před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené , a to včetně podmínky ustanovení , která vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje ( ).

Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita k jiným procesním prostředkům, které zákon stěžovateli poskytuje k ochraně jeho práva, což znamená, že k jejímu věcnému projednání může dojít pouze za předpokladu, že stěžovatel tyto prostředky (efektivně) vyčerpal. V opačném případě by byla ústavní stížnost podle nepřípustná.

Ústavní soud připomíná, že právní úprava dovolání a s ní související úprava podmínek přípustnosti ústavní stížnosti doznala s účinností od 1. ledna 2013 podstatných změn v souvislosti s přijetím

Z obsahu návrhu a z předložených písemných podkladů je zřejmé, že stěžovatelé navrhují zrušení usnesení, jež bylo vydáno po 1. lednu 2013, tj. za účinnosti , kterým bylo novelizováno jak ustanovení zákona Ústavním soudu, tak i ustanovení a násl. o. s. ř, v němž je rozhodováno o nákladech řízení ve výši 400 892,40 Kč. Ústavní soud přitom vychází z názoru, že dovolání podle a násl. , je-li přípustné ve smyslu , a contrario a , představuje mimořádný opravný prostředek ve smyslu , jehož vyčerpání je s ohledem na ustanovení nutno vyžadovat (srov. např. usnesení ze dne 28. března 2013

sp. zn.

, ze dne 16. dubna 2014

sp. zn.

dostupné na http://nalus.usoud.cz). Jak je patrno z aktuální judikatury Nejvyššího soudu, za podmínek uvedených v ustanovení , je od 1. ledna 2013 dovolání přípustné (s přihlédnutím k omezením podle ) též proti akcesorickým výrokům rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se odvolací řízení končí, včetně výroků o nákladech řízení (srov. usnesení ze dne 30. května 2013 sp. zn. in www.nsoud.cz).

Podle ustanovení otázku přípustnosti dovolání ve smyslu až posuzuje dovolací soud a Ústavní soud nemůže jeho rozhodování předjímat. Stěžovatelé přitom v ústavní stížnosti výslovně neuvedli, zda dovolání ve věci podali, o jeho možnosti podání však byli řádně poučeni odvolacím soudem. Z výpisu událostí v řízení vedeném okresním soudem pod sp. zn. a dostupném na internetových stránkách, se pak podává, že proti usnesení napadenému ústavní stížností bylo dne 23. dubna 2014 dovolání podáno.

V posuzované věci je tak evidentní, že před podáním ústavní stížnosti je třeba vyčerpat všechny zákonem stanovené procesní prostředky k ochraně tvrzených práv stěžovatelů a jejich návrh je tak ve smyslu výše citovaných ustanovení a v souladu s důvody podrobně rozvedenými návrhem nepřípustným.

Vzhledem k tomu, že z obsahu ústavní stížnosti ani jinak nevyplynulo, že by měly (mohly) být naplněny předpoklady pro projednání jinak nepřípustné ústavní stížnosti stanovené v , nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení odmítnout jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 20. května 2014

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka