Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 732/14

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatelky Hany Habešové, zastoupené Mgr. et Mgr. Yvonnou Paikrovou, advokátkou advokátní kanceláře Šíp, Kadlec, Paikrová s. r. o., se sídlem Tyršova 521, Tábor, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22. února 2013 č. j. -41 a usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 29. ledna 2013 č. j. -34, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 7. 11. 2013, doručenou Ústavnímu soudu Okresním soudem v Klatovech (dále jen "okresní soud") dne 25. 2. 2014 a k výzvě Ústavního soudu doplněnou podáním ze dne 30. 4. 2014, stěžovatelka napadla a domáhala se zrušení shora označených soudních rozhodnutí s tím, že postupem obecných soudů bylo porušeno její právo na spravedlivý proces a na právní pomoc ve smyslu a d.

Jak Ústavní soud zjistil z ústavní stížnosti a jejích příloh, napadeným usnesením okresního soudu nebylo stěžovatelce přiznáno osvobození od soudních poplatků a nebylo vyhověno její žádosti o přidělení zástupce z řad advokátů. Napadeným usnesením Krajského soudu v Plzni bylo k odvolání stěžovatelky uvedené usnesení okresního soudu potvrzeno. Proti tomuto rozhodnutí brojila stěžovatelka dovoláním, avšak Nejvyšší soud je usnesením ze dne 11. 9. 2013 č. j. -84 odmítl, neboť dospěl k závěru, že není podle přípustné.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [ a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Podle , byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Z hlediska řízení o ústavní stížnosti představovalo výše označené usnesení Nejvyššího soudu mimořádný opravný prostředek ve smyslu , takže stěžovatelčinou povinností bylo podat ústavní stížnost ve lhůtě 2 měsíců od jeho doručení.

Jde-li o datum doručení tohoto rozhodnutí stěžovatelce, k ústavní stížnosti bylo přiloženo pravomocné usnesení okresního soudu ze dne 3. 1. 2014 č. j. -101, kterým bylo řízení o stěžovatelčině žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů pro účely podání ústavní stížnosti ve věci vedené u okresního soudu pod sp. zn. a proti rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. -84 zastaveno a věc byla postoupena České advokátní komoře, přičemž v odůvodnění tohoto unesení se uvádí, že zmíněná žádost byla obsažena v podání ze dne 8. 11. 2013. Z toho zřetelně plyne, že stěžovatelce muselo být předmětné usnesení Nejvyššího soudu známo, a tudíž i doručeno již před tímto datem.

Pokud jde o datum podání ústavní stížnosti, stěžovatelka má patrně za to, že rozhodným okamžikem je datum, kdy ústavní stížnost podala u okresního soudu, tj. dne 8. 11. 2013, případně kdy tuto předala k poštovní přepravě v zásilce adresované okresnímu soudu. Z hlediska běhu lhůty stanovené v však tento okamžik žádný význam nemá, a rozhodné je datum doručení předmětného návrhu Ústavnímu soudu, resp. datum, kdy obecný soud předal tento návrh k poštovní přepravě za účelem doručení Ústavnímu soudu [k důvodům viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2013

sp. zn.

(dostupné na http://nalus.usoud.cz)]. To se v souzené věci stalo až dne 24. 2. 2014.

Z výše uvedeného je zcela zřejmé, že ústavní stížnost byla podána po zákonem stanovené lhůtě, a tudíž Ústavnímu soudu nezbylo, než ji mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. května 2014

Jan Filip v. r.

soudce Ústavního soudu