Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 746/14

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jiřího Franze, bez právního zastoupení, směřující proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. -220 ze dne 27. listopadu 2013, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. -180 ze dne 20. listopadu 2012 a proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. ze dne 25. ledna 2012, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. -220 ze dne 27. listopadu 2013 a rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. -180 ze dne 20. listopadu 2012, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí. Dále stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost rozsudku Nejvyššího soudu č. j. -220 ze dne 27. listopadu 2013 a rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. -180 ze dne 20. listopadu 2012.

Výše uvedená ústavní stížnost nesplňovala náležitosti ústavní stížnosti stanovené v ustanovení a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Stěžovatel nebyl právně zastoupen advokátem ( ) a k ústavní stížnosti nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva stěžovatele, popřípadě kopie rozhodnutí o odmítnutí mimořádného opravného prostředku z důvodů závisejících na uvážení rozhodujícího orgánu ( st. 6 ).

Vzhledem k uvedeným okolnostem byl stěžovatel přípisem ze dne 7. března 2014 vyzván, aby vady ústavní stížnosti odstranil. K tomu mu byla stanovena lhůta v trvání 15 dnů od doručení této výzvy. Současně byl stěžovatel poučen, že nebudou-li v uvedené lhůtě vady jeho ústavní stížnosti odstraněny, bude tato podle ustanovení odmítnuta. Dále bylo stěžovateli pro případ obtíží s obstaráním právního zástupce sděleno, že má v souladu s ustanovením , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, možnost obrátit se v této záležitosti na Českou advokátní komoru, Národní tř. 16, Praha.

Z doručenky je zřejmé, že stěžovateli byla výzva k odstranění vad ústavní stížnosti doručována dne 11. března 2014, kdy však stěžovatel nebyl zastižen, a proto mu byla zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zásilka obsahující výzvu byla uložena u provozovatele poštovních služeb ( a odst. 3 ). Protože si stěžovatel v desetidenní úložní době tuto zásilku nevyzvedl, považuje se uplynutím posledního dne této lhůty, tedy dnem 21. března 2014, za doručenou a následujícího pracovního dne byla dle doručenky tato zásilka vhozena do domovní schránky stěžovatele ( ). Dne 22. března 2014 tak počala stěžovateli běžet lhůta pro odstranění vad ústavní stížnosti, která skončila v pondělí dne 7. dubna 2014. Stěžovatel však ve stanovené lhůtě, ani do okamžiku rozhodnutí Ústavního soudu, vady ústavní stížnosti neodstranil, ani na výzvu nikterak, např. žádostí o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti, nereagoval.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení z důvodu neodstranění vad návrhu ve lhůtě k tomu určené ústavní stížnost odmítnout.

K návrhu stěžovatele na odklad vykonatelnosti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. -220 ze dne 27. listopadu 2013 a rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. -180 ze dne 20. listopadu 2012 Ústavní soud konstatuje, že užití tohoto institutu přichází v úvahu za situace, lze-li očekávat delší čas do vydání konečného rozhodnutí. V daném případě taková situace nenastala a návrh na odklad vykonatelnosti sdílí osud odmítané ústavní stížnosti.

S ohledem na návrh stěžovatele na odklad vykonatelnosti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. -220 ze dne 27. listopadu 2013 a rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. -180 ze dne 20. listopadu 2012 však Ústavní soud o ústavní stížnosti podle nerozhodl soudkyní zpravodajkou, ale projednal ji IV. senát Ústavního soudu, který by byl oprávněn o ústavní stížnosti meritorně rozhodnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. dubna 2014

Vladimír Sládeček v.r.

předseda IV. senátu Ústavního soudu